DrakBoot — Start počítače v Mandriva Linuxu

drakboot-ikonaV minulých dílech tohoto seriálu jsme si ukázali správu softwaru i správu zdrojů. Další část se věnovala správě hardwaru v přehledovém programu DrakHardware, správu sítí či disků v Mandriva Linuxu. V tomto díle se budeme věnovat tomu, co všem těmto nastavení předchází — startu počítače. V tomto díle představíme možnosti programu DrakBoot — od nastavení zavádění systémů, přes možnost automatického přihlášení do systému či správce sezení až k nastavení vzhledu při bootu.

Jako všechny nástroje, které jsme si v tomto seriálu popisovali, je možné i DrakBoot spustit dvěma, ne-li více, způsoby. První je z Ovládacího centra Mandriva Linuxu, kde v levém panelu vyberete možnost Zavádění systému a zde Nastavit způsob zavedení systému. Druhý častý způsob je spuštění přes terminál. Zde vepište drakboot --boot a potvrďte [Enter]. Je třeba dopsat i onen parametr --boot, bez nějž by nastartoval DrakBoot v uživatelském režimu, k němuž se také dostaneme.

Start počítače je velmi podobný vstávání (autorovu určitě). Prvně zjistí, že jej někdo vzbudil — zmáčkli jste tlačítko pro zapnutí počítače. Počítači to ovšem, na rozdíl od autora, nevadí, proto začne vykonávat první příkazy. Ty jsou uloženy v BIOSu (z anglického Basic Imput-Output Systém). Pomocí konfigurace BIOS provádí postupně testy jednotlivých zařízení, načítá firmware pro disky či ovládání VGA výstupu na monitor — v oné alegorií se vstáváním v této fázi autor zjišťuje, které končetiny si přeležel, zda-li mu stále funguje zrak a podobně. Případně zjistí první známky hladu.

V druhém kroku načte systém zavaděč. Jedná se o pevně určenou oblast na disku, jenž je v BIOSu definovat jako startovací. Zde je nahrán tzv. zavaděč. Toto je program, který načte jádro operačního systému; velmi často poskytuje příkazový řádek či umí číst souborové systémy. Toto odpovídá fázi vstávání, kdy si autor uvědomuje, že by měl vstát, něco dělat, či k jeho větší libosti, že vstávat nemusí, stejně jako pracovat. Poslední fáze – načítání jádra a start operačního systému již odpovídá fázi, kdy autor skutečně vstane, zavzpomíná na úkoly a případně se opět zhroutí.

Pro zvědavce musím ještě trochu doplnit předchozí odstavec. Zavaděč startuje na dvě fáze. BIOS totiž načte tzv. primární zavaděč z konkrétní oblasti na disku, jenž je velice malá — toto bylo dáno historickými důvody. Tento primární zavaděč obsahuje cestu k sekundárnímu zavaděči, jenž se stará o vše ostatní. Pro tento článek ale budeme uvažovat oba zavaděče — primární i sekundární — jako jeden.

Hlavní okno aplikace DrakBoot -- nastavení zavádění systému

Hlavní okno aplikace DrakBoot -- nastavení zavádění systému

Co se děje při startu jádra již rozebírat nebudeme. V tomto článku nás totiž zajímá onen program, jenž jsem popsal jako ‘zavaděč’. Všechny zavaděče mají tedy jeden úkol: jsou prostředníky mezi firmwarovým řízením z BIOSu a řízením jádrem operačního systému. V Linuxu se používají tyto programy dva. První, historicky starší a jednodušší, program LILO je v poslední době nahrazován programem GRUB. GRUB oproti LILO poskytuje více možností, je více ‘samostatný’ a tím méně náročný na správu. Například GRUB má i grafický režim, takže v pozadí při výběru operačního systému je obrázek a tak podobně.

Z toho plyne první rada ohledně nastavení DrakBootu. V nabídce Zaváděcí program je lepší a výhodnější použití možnosti GRUB s grafickým menu. Druhá část jménem startovací zařízení označuje diskový oddíl, na kterém je adresář /boot. Obvykle tyto dvě volby jsou nastaveny správně pomocí automatického rozpoznávání už od instalace.

Druhá volitelná oblast je nadepsána Hlavní volby. Ty jsou dvě. První je Prodleva před zavedením výchozího obrazu. Výchozí hodnota 10 je čas v sekundách, kdy GRUB (případně LILO) čeká, než se načte výchozí obraz (vysvětlíme si níže). Druhá volba Povolit ACPI povoluje či zakazuje funkce jako řízení spotřeby, řízení teploty, hot-plug připojení a konfiguraci hardwaru. Hot-plug je termín pro operace ‘za běhu systému’, typicky připojení USB-klíčenky, fotoaparátu či BlueTooth adaptéru a dalších, když je počítač zapnutý.

V případě, že není možné spustit počítač, je dobré zkusit vypnout volbu použití ACPI — při používání některých konfigurací hardwaru je možné, že právě ono ACPI nedovoluje řádný start systému.

Seznam obrazů k zavedení při startu počítače a úprava pomocí aplikace DrakBoot

Seznam obrazů k zavedení při startu počítače a úprava pomocí aplikace DrakBoot

V dalším kroku je seznam obrazů k zavedení. Na prvních dvou místech bude Linux a Failsafe, popřípadě ještě linux-nonfb. Tyto volby zavádí nejnovější jádro. Failsafe spouští taktéž nejnovější jádro, jen v nouzovém režimu. Nenačítá se tedy například grafický režim. Další volby již představují jednotlivá jádra. Pokud jste instalovali Mandriva Linux do počítače, na kterém se dříve nacházel i jiný operační systém, bude uveden spolu jako třetí, resp. čtvrtý v pořadí.

Přidání nového operačního systému do nabídky bootu

V nabídce vždy bývá nejnovější jádro automaticky. Při instalaci takovéhoto jádra se vždy doinstaluje i příslušná nabídka do zavaděče a naopak — odebrání jádra odstraní volbu z nabídky.

V některých případech ovšem chcete přiinstalovat další operační systém do nabídky GRUBu — například připojení dalšího disku do počítače s již nainstalovaným systémem. Zde použijete tlačítko Přidat. V první kroku vyberete, jestli je onen přidávaný systém Linuxový, či nikoli — Windows, BSD systémy či Solaris například.

Přidání nové položky do startovacího menu GRUBu pomocí DrakBootu

Přidání nové položky do startovacího menu zavaděče pomocí DrakBootu

V případě, že se jedná o nelinuxový operační systém, je práce skoro hotova. Stačí vyplnit pole Značka, neboli jak se bude tento systém jmenovat, resp. jak se bude jmenovat nabídka k tomuto systému. Druhé pole k vyplnění je oddíl, na kterém se tento operační systém nachází — o oddílech na discích jsme psali v minulém díle, zde jen upřesním, že pro operační systém Windows ([a-zA-Z]*) se jedná o oddíl, C:\ Zatrhnutí Výchozí způsobí, že počítač bude automaticky startovat do tohoto systému.

Více práce a nastavení čeká, pokud se pokoušíte přidat linuxový operační systém. První položka Značka je pro název, jenž bude v boot menu zavaděče. Je zde možné mít například jméno druhé distribuce a jádro – pro větší přehlednost. Správné nastavení dalších dvou položek, tj. Obraz a Kořenový oddíl, je zásadní pro úspěšný start této nové položky. Prvně je třeba nastavit cestu k startovacímu obrazu distribuce a jádra. Nejčastěji se jedná o soubor, jenž má ve svém jméně “vmlinux” v adresáři /boot. Je třeba nastavit toto správně. V případě, že chcete vždy bootovat do nejnovějšího jádra (například do distribuce Debian), poté by mělo stačit nastavit obraz na /boot/vmlinuz . Zde je ovšem třeba vždy překontrolovat, že se onen vmlinux opravdu jmenuje “jen” vmlinux.

Pokročilé volby pro přidání nové položky do menu zavaděče

Pokročilé volby pro přidání nové položky do menu zavaděče

Položka Kořenový oddíl již sama napovídá, že se jedná o nastavení diskového oddílu, na kterém se nachází kořenový oddíl systému. Řádek připojit je řádkem, kam je možné psát další parametry pro zavádění jádra. V dnešní době se tam nejčastěji objevuje resume=UUID=32-16kových-číslic. Používá se pro upřesnění předešlé volby (Kořenový oddíl) — specifikace disku pomocí UUID, nikoli relativním /dev/sdXY. Případné doplnění tohoto parametru bych velmi velmi doporučoval.

Volba výchozí opět způsobí automatické zavedení této položky.

Nabídka Rozšíření dodává další tři možnosti k nastavení. V první řadě je to položka Video režim. Jedná se o grafické rozlišení, v němž bude systém bootovat. V případě, že si nejste jisti hodnotou, tak 800×600 16bpp je ideální volba, popř. nevyplňujte a systém si s tím poradí sám. O Síťových profilech jsme ještě nepsali, ale v jednom z následujících dílů tohoto seriálu o nástrojích Ovládacího centra Mandriva Linuxu se k tomu zajisté dostaneme podrobněji. V Mandriva Linuxu máte možnost vytvoření síťových profilů pro počítač. Toto využijete především s notebookem, kdy jednou se připojujete v práci, podruhé doma a jindy v internetové kavárně. Každý vytvořený síťový profil umožňuje nastavení úrovně zabezpečení sítě, firewallu a dalších.

Initrd je zkrácený název pro Init Ram Disk. Tento se používá jako dočasný disk v čase mezi načtením obrazu (viz. výše) a ovladačů disku. Zde platí podobná pravidla, jako v případě obrazu disku — obvykle se odkazuje na soubor /boot/initrd-verze_jadra.img . Opět je třeba vědět přesně, jak se soubor jmenuje v každé distribuci se může jmenovat jinak.

Nastavit správce obrazovky

drakboot-spravce-obrazovkyAčkoli správce obrazovky uvidíte vždy jen krátce, i zde je vhodné pouvažovat. Správce obrazovky je program, jenž dovoluje uživatelům přihlásit se přes grafické prostředí do systému. V podstatě se používají především tři správci obrazovky, jenž se dva vážou na grafická prostředí a třetí je naprosto univerzální. Spolu s prostředím KDE si nainstalujete i správce KDM — pokud používáte především prostředí KDE, je toto jasnou volbou. Pokud prostředí KDE nemáte/nepoužíváte, je výhodné doinstalovat správce GDM, jenž je vyvýjen v rámci projektu GNOME. Na druhou stranu instalace GDM nevyžaduje takové množství balíčků, jako KDM, dá se proto doporučit za výchozí pro libovolné jiné prostředí, než KDE. Oba tyto tyto programy podporují možnost změny prostředí, použití grafických motivů a mnohé další. Poslední správce obrazovky, jenž zde zmíním, se jmenuje XDM. Neváže se na žádné grafické prostředí — je dodáván spolu s grafickým serverem. Tento ovšem dovoluje pouze přihlášení se do grafického prostředí. Je pravda, že je možné měnit i vzhled, ale nikoli pomocí GUI nástrojů.

Nastavit automatické přihlášení do systému

drakboot-ikona-2Pokud na počítači pracujete sami a nebojíte se, že se vám někdo bude pohybovat po vašem systému, je možné nastavit automatické přihlášení. První nastavitelnou položkou je spouštění grafického prostředí. Toto až na pár výjimek nasazení, například na serverech, je vhodné mít zapnuté. Následné volby již není obtížné odhadnout — při povolení automatického přihlášení si zvolíte uživatele, jenž bude přihlášen a jeho grafické prostředí.

Nastavení automatického přihlášení do grafického prostředí

Nastavení automatického přihlášení do grafického prostředí

Vybrat téma vzhledu start systému

drakboot-splash-ikonaI start systému může být estetický zážitek. Mandriva Linux, jakožto francouzská distribuce, dbá na krásu i ve chvíli, kdy ještě není zcela připravena k použití — při svém startu.

Nastavení vzhledu startu systému

Nastavení vzhledu startu systému

Dostanete na výběr tři režimy grafického zavádění. Pouze text způsobí zavádění systému tak, jak jej nejspíše znáte z amerických filmů: černá obrazovka, na které se zobrazují bílé nápisy. Tento způsob je používán vzhledem k tomu, že vidíte přesně, co se ve vašem počítači děje při startu — spouštění služeb či kontrola a připojení diskových oddílů.

Tichý režim oproti tomu nevypisuje nic, pouze na pozadí obrázku zobrazuje postupný proužek (tzv. progress-bar) udávající, jak velká část startu je již hotova.

Informativní způsob zavádění systému je kompromisem mezi tichým a textovým režimem. Na pozadí obrázku se zobrazují jednotlivé výpisy.

V nabídce je také tlačítko Vytvořit nový motiv. Bohužel tato funkce má nejspíše chybu a zatím nebyla opravena (bug 42463).

Pro více témat vzhledu je možné doinstalovat balíčky bootsplash a bootsplash-themes, které poskytují několik dalších grafických témat.

2 Comments

  1. Peťoš Šafařík | 04.07.2009 | 15:38 | Odpovědět

    Clanek je psan nadcasove. Jsem si vedom toho, ze zmena splashe pri bootu je chybová, ale v bláhové naději doufám, že tuto již několik verzí starou chybu opraví 😉 Snad jednou…

  2. Jarda | 05.07.2009 | 09:33 | Odpovědět

    Škoda že mandriva od verze 2007.1 nenabízí LILO v grafickém režimu.:-(

Napsat komentář

Pro přidání komentáře se musíte nejdříve přihlásit. Login