Mandriva InstantOn – operační rychlosystém

Když se objevila zmínka o operačním systému, který startuje během deseti sekund, obsahuje vybrané programy, je určený pro netbooky a postavený na Mandriva Linuxu, zbystřil jsem. Nebyl jsem sám, kdo viděl velké možnosti.

Nabídka mini systému pro netbooky je poměrně bohatá, ale velká většina z nich je založena na Ubuntu (netbook remix) nebo se jedná o jednotlivé systémy obvykle vytvářené jedním člověkem („one man show“). Nic proti nim, jsou výborné, ale nabídka od zavedené softwarové společnosti byla prostě lákavější.

Instant znamená okamžitý

Slovo „instantní“ se v češtině zabydlelo už dávno – kávu či polévku tohoto typu si dopřáváme možná denně. Ale operační systém, který je po spuštění přístroje připraven rychleji než voda v rychlovarné konvici – ten zatím nemáme, i když kandidátů je taky více (např. Moblin). Na výběr tedy je, ale něco přece chybí – a tuto mezeru se Mandriva S.A. snaží vyplnit systémem InstantOn, který byl (a nadále je) primárně určen OEM prodejcům (Co je OEM?).

Nabídka OEM výrobcům a uživatelům

Nejde tedy primárně o produkt určený koncovému zákazníkovi – je zamýšlen do dílen prodejcům hardwaru, kteří si jej mohou dotvořit. Slibuje se jim:

• rychlý start do 10 sekund
• vysoká úroveň zákaznických úprav podle potřeb trhu
• nenáročnost na hardware
• efektivní správa paměti a hardwaru
• vysoká úroveň bezpečnosti
• optimalizovaná správa paměti a diskového úložiště
• několik typů připojení (pevné, bezdrátové, 3G)
• webové (?) úložiště („live storage“)
• Mandriva Linux jako symbol kvality
• jednotné uživatelské rozhraní vhodné pro malé displeje
• kancelářský balík OpenOffice.org
• cca 20000 aplikací, aktualizace
• podpora multimédií, fotoaparátů a souvisejících webových služeb

Nabídka koncovým uživatelům vychází z výše uvedeného a je konkretizovaná. Kromě toho se uvádí poměrně kryptická informace o tom, že lze InstantOn instalovat buď jako doplněk ke stávajícímu operačnímu systému typu Linux a Windows (!), nebo samostatně. Další informace jsou pak už konkrétní:

Skype se šíří jako vir, je už úplně všude

• Mozilla Firefox, moduly pro Flash a Java
• Mozilla Thunderbird
• Pidgin a Skype
• Rythmbox, Totem, Eye of GNOME, Evince
• „A to je vše!“ (Tuto větu také přebírám, není můj výmysl. Má svůj význam. )

Dále má systém různá další omezení – pracuje pouze v rozlišení 800×600 16 bitů, nepracuje s webkamerami, s RAID a LVM (což nelze čekat a myslím to ani nevadí). Soudě podle diskuzí jsem nebyl sám, kdo viděl šanci na výborný systém pro domácí multimediální centrum, kde budou jen ty programy, které jsou potřeba, a přitom bude zajištěna hardwarová kompatibilita a kvalita celku.

Mandriva InstantOn je placený operační systém – můžete si ho koupit za 9,90 eur. Cena neobsahuje žádnou podporu, tu je třeba zakoupit zvlášť.

Zprovoznění systému

Jakmile zaplatíte, dostanete emailem odkaz na ftp server a také login a heslo. Po zadání si stáhnete iso soubor o velikosti cca 460 MB, kontrolní součet, aplikaci mandriva-seed.sh a PDF dokument. ISO soubor pak přeneste na USB disk nebo vypalte jako každý jiný ISO soubor (třeba pomocí mandriva-seed.sh). Dokumentace obsahuje obrázkový návod k instalaci a několik stran anglicko-francouzských marketingových řečí v mizerné kvalitě; o produktu se nedozvíte nic víc než na webu.

Jakmile z disku nabootujete, spustí se instalace systému Mandriva Linux 2010 – notně zkrácená. Jakmile vyřešíte organizaci diskových oddílů, program se na nic neptá a instaluje. Díky tomu je proces celkem rychlý, nicméně poměrně „podpokličkový“ – nemáte na něj vliv. Nevytvářejí se žádní uživatelé, nejste nuceni do výběru balíčků či nastavování služeb.

Startovní nabídka pak obsahuje klasické dvě položky – spuštění systému a spuštění nouzového režimu. Pokud vyberete klasický start po deseti sekundách byste měli vidět pracovní plochu (ve druhém případě pak za delší chvíli uvidíte prompt k přihlášení). Do pracovního prostředí se nepřihlašujete. Problém je i s přihlášením v rámci záchranného režimu – nikde se totiž nedozvíte přístupové heslo. A bohužel to není problém jediný.

Pracovní prostředí a jeho používání

Základní obrazovka

Pracovní prostředí je příjemně jednoduché a snadné na ovládání – tak, jak si to člověk přeje. Na testovacích strojích (Asus Eee 900A a Lenovo T500) uběhlo od startu do zobrazení plochy 9-11 sekund. Prostor je zaplněn obrovskými tlačítky, dole kotví panel s ikonami běžících programů. Ačkoliv byla při instalaci vybrána čeština, tlačítka česky nejsou – nejsou bohužel ani anglicky, chybí znaky s diakritikou: „Webov prohle Firefox“, „Applications“ a „Sov centrum“ vás pomalu vedou k závěru, že tohle asi nebude vysněné homemedia centrum.

Panel v dolní části obrazovky není žádný panel, je to jen barevný proužek. Stejně jako plocha či tlačítka nemá ani on žádné kontextové menu (běžící programy v systémové oblasti kontextovou nabídku obvykle mají). Pouze zobrazuje čas a datum (v anglickém formátu), ikony pro CapsLock, NumLock a ScrollLock, regulaci hlasitosti, síťové centrum, baterii, připojené disky a pak ikony spuštěných programů (Skype, Rhythmbox apod.). Monitor napájení je z GNOME, regulátor hlasitosti je podle všeho Kmix.

Na testovaném Asus Eee PC 900A nebyla občas rozpoznána bezdrátová síťová karta, na Lenovu T500 ano a vše fungovalo v pořádku.

Jak už jsem zmínil, rozlišení grafického režimu je 800×600 bez možnosti změny. Chápu, že tento režim běží snad úplně všude, ale přesto bych byl radši, kdyby byl k dispozici např. výborný LXRandr, s nímž je možné režimy přepínat podle možnosti grafického režimu.

Objevil jsem indicie, že vůbec nejde o X server, nýbrž o režim framebufferu. Tomu by odpovídala rychlost a omezení.

Jako správce souborů figuruje Nautilus, pro snímky obrazovky slouží nástroj z GNOME. Pro připojení jiných diskových oddílů je vyžadováno heslo roota, které neznáte.

Multimediální aplikace

Jako správce souborů slouží Nautilus

A to je vše?

Vzpomínáte si na větu, kterou jsem napsal (resp. převzal od autorů) o pár desítek řádek výše? Tak už jste ji pochopili. Ona bohužel neznamená „Tak snadné, funkční a po ruce.“ Bohužel znamená spíše „Šest programů bez podpory vašeho jazyka a nic víc.“ Čekal jsem více, tohle je málo. Co všechno v systému nenajdete?

Nástroje pro komunikaci

Ačkoliv běží celé prostředí jako úloha jakéhosi správce úloh (stiskněte Ctrl-Alt-Tab, uvidíte název procesu), nic z toho nezískáte. Nelze přepnout na správce úloh, nelze otevřít „nějaké menu“, nelze přepnout na příkazovou řádku, nelze přepnout na konzole (např. Ctrl-Alt-F3), nelze nic diagnostikovat, nelze získat informace o systému nebo co obsahuje, nelze nic nastavit, nelze instalovat software!

Nepřišel jsem na to, jak tento balík nainstalovat do existujícího systému, což bylo uváděno v informacích. Čtením německé diskuze jsem zjistil, že to systém neumí, snad to dokáže OEM verze; zavádějící informace byla z webu odstraněna. Bohužel také nevím, jak funguje mechanismus aktualizací – moc automaticky ne. Počítač připojený k internetu žádné aktualizace nenabízel.

Připojeno k síti

Shrnuto: Propagační stránky nelžou – systém ovšem nabízí skutečně jen a pouze to, co je na nich napsáno. Ani o bajt navíc, a to dokonce ani běžné nástroje. Je to poměrně zarážející, ale přesto mohou být uživatelé, kterým se tento systém trefil do vkusu. Němečtí uživatelé citují francouzské fórum, které prý vrní blahem. Mají [pouze francouzsky psanou] dokumentaci. Prý. Ti Němci neumí dobře francouzsky… (celá diskuze, německy)

Rozzlobili jsme, budeme zlí

Ještě jsem se nerozhodl skončit – za systém jsem zaplatil deset eur a rozhodně jsem se nechtěl nechat porazit. Systém bych vzal na milost, kdyby bylo možné instalovat software. Jak jsem psal, v prostředí žádný nástroj tohoto typu není, nicméně jsem si uvědomil, že existuje záchranný režim, který spustí příkazovou řádku. V ní bliká prompt, systém se jmenuje „mini“, což – jak vyzkoušeli zmiňovaní němečtí uživatelé – je také geniální heslo roota! Hauauauauúúúú..

Vítá mě hlášení, že selhalo nastavení locales, tedy proměnných pro jazyk (otravovat bude i nadále). Moment překvapení: program urpmi pro správu softwaru v prostředí k dispozici je, urpmi --auto-update anglicky hlásí, že balíčky jsou aktuální. Zkouším instalovat mc a dozvídám se, že „No package named mc“. Příkaz urpmq --list-media mě svým trapným výstupem utvrzuje v tom, že nejsou k dispozici žádné zdroje.

Tak po pravdě řečeno, nevím, co dál. Pracně vkládat zdroje přes příkazovou řádku, abych z toho udělal běžný Mandriva Linux? Nebude lepší běžný systém raději rovnou nainstalovat? Smířit se s tímto nedodělkem?

Tlačítka pro vypnutí - uspání nefunguje

Na zlobu není síla

Jsem přesvědčený, že je to jen marketingový trik. Toto je vykuchaná OEM verze, ve které chybí klíčové a stěžejní funkce pro úpravu. Podle videa ve skutečné OEM verzi k dispozici jsou (tlačítka vpravo dole). Smířil jsem se, kuchat to nebudu. Spokojen ale nejsem. Ono – co bych chtěl za deset eur…

Podobné články

• Lehké pracovní prostředí LXDE -- ideál pro netbooky
• Výběr článků z portálu LinuxEXPRES.cz, 9. -- 15. listopadu
• Recenzenti jsou z Mandriva Linuxu 2010 nadšeni
• Obsáhlá recenze Mandriva Linuxu 2010.0
• Nová verze Mandriva Mini

Štítky

Reklamní sdělení