Můj software v Mandriva Linuxu — Dmitrij Palamarchuk

Jako i ostatní přispívají do série článků o softwaru, který používají v Mandriva Linuxu, chtěl bych se také podělit o to, který používám já.

Linux

S Linuxem jsem se poprvé seznámil na univerzitě zhruba před 8 lety. Byl to RedHat Linux 7.3. Dostala se mi do ruky instalační příručka s 6 CD. Instalace proběhla hladce a bez problémů. Měl jsem nový operační systém. Mile mě překvapil tím, že jsem hned po instalaci mohl začít pracovat bez nutnosti trávit další hodiny instalací běžných programů. Pak začalo seznamování se se systémem.

Dál jsem zkoušel různé distribuce a asi po dvou letech jsem zakotvil u Mandriva Linuxu (tehdy Mandrake Linux 10.1). Ke své spokojenosti tuto distribuci používám doteď, a to v aktuální verzi 2010.0

Čím mě Linux oslovil:

  • uživatel kontroluje systém, nikoliv naopak (Microsoft Windows),
  • bezpečnost a stabilita (žádné viry, spyware atd.),
  • systém se nezpomaluje instalací většího množství softwaru,
  • centralizována správa softwaru,
  • možnost výběru a „neomezené“ konfigurace pracovního prostředí.

Mandriva Linux 2010 x86_64 provozuji na dvou strojích:

  1. Stolní PC: AMD Athlon II X4 2,6 GHz, 4 GB RAM, Zotac Nvidia GT 240 AMP Edition 512 MB RAM, HDD 120 GB, HDD 320 GB, IIYAMA ProLite E2209HDS
  2. Netbook: HP Pavilion dm1 Intel Pentium DualCore U4100 1,3 GHz, 3GB RAM, Intel X4500 HD, HDD 320 GB, 11,6“ LCD.

Pracovní prostředí

Od začátku používám grafické prostředí KDE4. Zkoušel jsem průběžně i jiná: GNOME, Xfce, LXDE a FluxBox. Neoslovila mě natolik, abych u nich zůstal. Přes veškeré problémy s nestabilitou KDE4 ihned po jeho uvedení, je dnes moderním prostředím, které do Linuxu přineslo nový způsob práce na desktopu. Na svých strojích momentálně používám KDE 4.3.5.

Pracovní prostředí KDE 4.3.5

Pracovní prostředí KDE 4.3.5

Správa souborů

Pro práci se soubory běžně používám Krusader. Obsahuje veškeré funkce, které potřebuji: kopírování, přemisťování, archivace souborů atd. Je zde také možnost propojení na souborové servery přes ftp, ssh, http protokoly. V režimu příkazové řádky používám Midnight Commander.

Internet a komunikace

Pro brouzdání na internetu používám webový prohlížeč Opera. Dle mého subjektivního názoru je to prohlížeč, který vždy přináší novinky, které se pak objevují i v jiných prohlížečích. I když v poslední době přinesl hodně inspirace Chrome (Chromium) díky svému minimalistickému vzhledu.

Dalším programem je Evolution, který pro mě zajišťuje příjem, odeslání a archivaci pošty (POP a SMTP), správu kontaktů a plánovaní.

Pošta v programu Evolution

Pošta v programu Evolution

Na komunikaci se známými používám klienta Pidgin: ICQ a Jabber. A nově i Skype. Bohužel Skype plugin pro Pidgin nepřidává nativní podporu Skype protokolu a nevyznačuje se dobrou stabilitou. Velice často se stává, že Skype spadne.

Komunikační klient Pidgin.

Komunikační klient Pidgin.

Pro prohlížení stream videa na webu používám MPlayer a FlashPlayer pluginy. Linux verze FlashPlayer je značně nevyladěná: zbytečně moc zatěžuje procesor a občas se chová podivně, například při přepínání do celoobrazovkového módu. Už se těším na to, kdy bude konečně schválena verze HTML5 s podporou video kontextu a já se konečně zbavím nedokonalého FlashPlayeru.

Kancelář

Pro práci s dokumenty nic zvláštního nepoužívám: OpenOffice.org, PDFEdit, Okular a KWrite. Zastavím se jen u PDFEdit. Je to prográmek, kterému sice k dokonalosti chybí hodně, ale jediný umožňuje editaci pdf dokumentů. Také používám slovník StarDict.

Grafika

Sbírku fotografií spravuji pomocí programu Digikam. Prohlížení zajišťuje GwenView. A editaci, jak jinak, Gimp a Inkscape.

Prohlížeč obrázků GwenView

Prohlížeč obrázků GwenView

Multimédia

Vlastním hybridní televizní kartu ASUS MyCinema 7131D a potřeboval jsem program, pomocí kterého budu sledovat televizi. V této roli se osvědčil dobře známý program Kaffeine. Asi nejlepší program na sledování a nahrávání televizních pořadů, který také zvládá současně nahrávání kanálů na stejném multiplexu a timeshifting. Kaffeine používám i na sledování filmů.

Televize v programu Kaffeine

Televize v programu Kaffeine

Dálkové ovládání k televizní kartě jsem zprovoznil přes službu lirc a program iRKick. Pomocí služby lirc můžu prostřednictvím dálkového ovládaní ovládat téměř jakýkoliv multimediální program – Kaffeine, Audacious, VLC, SMPlayer apod.

Hudbu poslouchám v osvědčeném programu Audacious.

Editaci (střih) a popřípadě převod do jiných formátů zaznamenaných televizních pořadů provádím v Avidemux. Následné vytvoření ISO DVD obrazu v malém, ale velice schopném programu DeVeDe.

Programování

Patřím ke skupině lidí, která ve škole začínala výuku programování na Turbo Pascalu. Zastávám názor, že Pascal do dnešní doby patří nejen k jazykům pro výuku programování, ale je moderním programovacím jazykem, zvlášť pro vývoj klientů různých databází. Sice v Linuxu se běžně používá C/C++, ale existují vývojová prostředí i pro rychlý vývoj programu na bázi Pascalu. Jedním z takových RAD (Rapid Application Development – rychlý vývoj aplikaci) nástrojů je Lazarus, který používá kompilátor FreePascal.

Lazarus používá FreePascal compiler

Lazarus používá FreePascal compiler

Závěr

Na závěr bych chtěl říct, že mě přechod na operační systém Linux zbavil mnoha starostí, které jsem měl předtím s počítačem (operačním systémem). Trochu snahy a trpělivosti a systém se mi odvděčil tím, že mám všechno pro svou práci a zábavu, a nemusím se starat o údržbu systému a jeho udržování v provozuschopném stavu.

8 Comments

  1. Jiří Nedavaška | 19.07.2010 | 06:04 | Odpovědět

    Jak jde dohromady KDE a Evolution? Jak je to s integrací do prostředí KDE? Mě například jde bez problémů vše nastavit v Evolution, jenže pro KDE je výchozí Kmail a tam se mi nastavení nedaří. Radši bych používal Evolution. Díky

    1. Ivan Bíbr | 19.07.2010 | 10:52 | Odpovědět

      Podle mne to není problém, fungovat to bude, otázkou je, co to znamená “integrace”. Jestli jde o sdílení kontaktů atd. tak to by šlo snad jedině přes nějaký OpenML server.

      1. Jiří Nedavaška | 19.07.2010 | 12:14 | Odpovědět

        Slovo “integrace” beru zpět. Myslel jsem spíš jestli poběží v Evolution všechno tak jak má. Pošta, kontakty, kalendář. Je přeci jen vytvořen pro Gnome. A taky jestli se dá spustit při kliknutí v nabídce např. odeslat tak aby se spustil místo Kmail. To by nejspíš mělo jít nastavit. Teď to zkouším a funguje to normálně. To mě právě dřív odrazovalo od používání aplikací Gnome v KDE a naopak. Ale zdá se, že je to čím dál víc rozšířené. Třeba v KDE Pidgin, Gnome-commander, teď i Evolution. Takhle se mi to libí víc, prostě používat to co funguje nejlíp.

        1. Ivan Bíbr | 19.07.2010 | 18:05 | Odpovědět

          To co popisuješ fungovalo vždy – sám používám už roky mix GTK/QT/Java i jiných aplikací a bez problémů…

          1. Jiří Nedavaška | 20.07.2010 | 05:43 | Odpovědět

            Většinou jsem se držel názoru, že Gnome se KDE se nemíchá. Není často slyšet o lidech co spokojeně používají takhle namixované aplikace. Rád to slyším a začínám na věc dostávat trochu jiný náhled, začínají se mi rozšiřovat možnosti Linuxu 🙂

            1. Ivan Bíbr | 20.07.2010 | 18:55 | Odpovědět (Komentáře se nebudou odsouvat pod tuto úroveň)

              copy/paste z volně dostupného manuálu:

              KDE aplikace a jiná grafická prostredí

              V kapitole „První prihlášení, str. 76, jsme si rekli, že KDE není jediné grafické prostredí
              Mandriva Linuxu. V této kapitole se krome KDE budu zabývat také dalším
              prostredím – GNOME. I když je KDE velmi propracované, nemusí úplne každému
              vyhovovat. Castou obavou uživatelu pri úvahách o zmene prostredí je chod aplikací
              z KDE, na které si již zvykli a které jim vyhovují, i v jiných prostredích. Setkáváme se
              proto napr. s otázkou: „Pobeží mi mé oblíbené aplikace z KDE v prostredí GNOME?

              Ano, pobeží. Vetšina aplikací totiž není závislých na použitém grafickém prostredí. Co
              však tyto aplikace ke svému chodu budou potrebovat urcite, jsou patricné knihovny
              funkcí. Knihovna se dá pro jednoduchost prirovnat k balíku funkcí, který potrebuje
              více než jeden program, a proto se oddelí zvlášt. Programum z KDE proto stací nainstalované
              knihovny prostredí KDE, protože z nich používají urcité funkce. Bežet
              pak mohou v jakémkoliv grafickém prostredí. Stejná pravidla platí i pri obdobných
              zmenách pracovních prostredí. Výjimku tvorí pouze speciální programy, které jsou napríklad
              soucástí panelu. Takový program pak potrebuje nejen grafické knihovny, ale
              i spuštený panel KDE – cili musí bežet v prostredí KDE.

              Úplne stejná situace je s aplikacemi pro další desktopy, jako jsou GNOME, XFce
              apod. Pro provoz vetšiny jejich aplikací vám budou stacit základní knihovny daného
              prostredí. Situace je zjednodušena tím, že Správce softwaru v Mandriva Linuxu umí
              všechny tyto potrebné knihovny nalézt a nainstalovat zároven s programem.

            2. Jiří Nedavaška | 21.07.2010 | 04:55 | Odpovědět

              No, už se těším na knihu “333 tipů a triků” 🙂

  2. Pavel 'TIGER' Růžička | 19.07.2010 | 10:41 | Odpovědět

    Zajímavé, ale přiznám se, že takovou skladbu programů bych asi nemohl mít.

Napsat komentář

Pro přidání komentáře se musíte nejdříve přihlásit. Login