Můj software v Mandriva Linuxu — Jiří Nedavaška

Po dlouhém váhání a uvažování, jestli se do toho pustit, jsem se rozhodl také napsat něco o tom, jaký software v Mandriva Linuxu používám. Poslední impuls k tomu, abych spustil Writer a začal psát, byla výzva redakce webu Mandrivalinux.cz, že shánějí autory. Také jsem si uvědomil, že na portálu si čtu články od jiných autorů, čerpám informace z fóra a jen beru, ale nic nedávám a ta výzva mi dala možnost alespoň něco vrátit.

Používám pouze Linux. Považuji se za takového cestovatele mezi distribucemi. Rád zkouším i jiné distribuce a pořád hledám tu dokonalou. První místo na mém žebříčku má Ubuntu a Mandriva Linux. Nechci se tady pouštět do rozboru, co je lepší, ale fakt je, že nakonec vždycky skončím u Mandriva Linuxu.

Příčin je několik:

• Na Mandriva Linuxu jsem začínal, byl mým prvním Linuxem. Myslím, že proto je mi bližší, protože jsem se v Mandriva Linuxu musel učit od začátku co a jak funguje. To jsem v jiných distrech nemusel, tam jsem už měl nějakou představu.
• Hned na začátku jsem využil možnosti a koupil jsem si knihu Mandriva Linux 2006 CZ, ke které byla přiložena dvě DVD. To byla asi největší pomoc, hodně jsem se z knihy naučil a ještě dnes se do ní občas podívám.
• Ovládací centrum – kdo někdy zkusil Mandriva Linux, mi nejspíš dá za pravdu, že se tam dá pohodlně naklikat téměř vše bez ruční editace nějakých systémových souborů. A já mám rád pohodlí .
• Jako poslední z věcí, co mě pořád přitahují k Mandriva Linuxu, jsou české neoficiální zdroje softwaru. Když mám problém, tak mám možnost česky komunikovat se správcem, který zdroj vytvořil a udržuje jej.

Na úvod ještě doplním, že se považuji za obyčejného uživatele. Moc toho od systému nechci. Chci se dostat na internet, dívat se na filmy, někdy poslouchat hudbu.

Vlastním notebook Acer Extensa 5230E, jehož provoz je letos konečně bezproblémový ve všech nejpopulárnějších distribucích Linuxu.

Jako grafické prostředí preferuji KDE. Nyní mám Mandriva Linux 2010 Spring RC2 se KDE 4.4.3, už jsem to nevydržel a musel jsem to vyzkoušet .

Plocha a panely

Žádné větší úpravy neprovádím, pouze si měním motiv plasmy na Oxygen. Pozadí si většinou nechávám výchozí. Přiznám se, že používám pouze jednu plochu. Zatím jsem další nepotřeboval. Tím, ale nechci říct, že někdy nezačnu používat KDE tak, jak zamýšlejí jeho tvůrci. V současné době nemám potřebu a přiznám se, že mi filozofie widgetu na ploše nebo používání více ploch není blízká. Je to hezké, ale já to nevyužiji. A teď jsem u toho, co se mi na Linuxu líbí: mohu ho používat tak, jak mi vyhovuje.

Z widgetů používám Analogové hodiny pro parádu a Monitor systému pro větší přehled o tom, co se děje v počítači.

Souborové manažery

Když používám nějaký systém, tak se snažím využívat jeho výchozí programy. Stejné je to i v případě souborových manažerů. Používám hlavně Dolphin, který je výborně integrován do KDE. Dříve jsem u něj zaznamenal problémy při kopírování větších souborů, byl prostě celkově nespolehlivý, ale to je už minulost. Výjimečně použiji Krusader, ale to spíše jen proto, abych měl změnu. Dolphin mi pro mou potřebu naprosto dostačuje, navíc ho lze upravit tak, aby byl dvoupanelový. Toho využívám hlavně při kopírování dat z externího disku do notebooku, kdy mám větší přehled, jinak si vystačím s jedním panelem.

Internet

Pro prohlížení internetu používám Chromium. Dříve jsem používal Chrome, verzi staženou ze stránek Google, a to „balíček RPM (Fedora/openSUSE)“, který mi fungoval bezproblémově i v Mandriva Linuxu. S příchodem verze Spring je Chromium v systému přítomno hned po instalaci, a proto mi přijde zbytečné instalovat i Chrome. Možná je mezi nimi nějaký rozdíl, ale já kromě několika drobností ve vzhledu žádný rozdíl nepozoruji Chromium se mi zalíbilo hlavně proto, že funguje tak nějak lehce. Velmi se mi líbí synchronizace záložek uložených na mém účtu u Google.

Občas samozřejmě používám i Mozilla, protože některé weby ho přímo vyžadují např. banky atd. Jinak rozšíření v Mozilla nepoužívám žádné, prostě je nepotřebuji.

Multimédia

Na přehrávání filmů mám jednoznačného favorita a tím je Xine. Velice dobře přehrává i streamové video z internetu. Je to přehrávač jednoduchý na ovládání. Umí správně zobrazit menu z DVD filmů. Zatím mi přehrál všechno, co jsem potřeboval.

Jeho konkurentem u mě je Smplayer. Velice často si pouštím filmy ve formátu avi s titulky, proto je pro mě vítaná vlastnost vyhledávání titulků na opensubtitles.org . Ve většině případů Smplayer titulky najde a stáhne. Výborná je také funkce „pamatovat si pozici filmu“, – když přeruším přehrávání filmu, tak při jeho opětovném spuštění se začne přehrávat tam, kde skončil.

Grafické nástroje

Na prohlížení fotografií mi bohatě stačí výchozí program Gwenview. Na jejich úpravu (např. i pro tento článek) používám GIMP. Kdysi jsem si tady na webu přečetl článek pana Cyroně a moc se mi líbily jeho oblé stínované obrázky. Od té doby při úpravě fotografií používám GIMP podle jeho návodu.

Zálohování

Přímo na instalačním DVD je prográmek na zálohování Partition image 0.6.8. Stačí instalační DVD nabootovat, spustit záchranný režim, zvolit možnost Go to conzole a příkazem partimage spustit program. Umí výborně zálohovat oddíly disku.

Bohužel jsem nepřišel na to, jak z instalačního DVD zálohu obnovit zpět (zkušenější uživatelé to jistě zvládnou). Pro obnovu zálohy používám System rescue CD. Příklad se zálohováním jsem uvedl hlavně proto, že se mi ta možnost zálohování líbí. Zatím jsem při zkoušení jiných distribucí nenalezl obdobný program přímo na instalačním DVD.

Zdroje softwaru

To je věc, kterou mám na Mandriva Linuxu rád. Zdroje jsou přehledné a myslím i lehce pochopitelné. Používám většinou oficiální zdroje a PLF. V poslední době je každou chvíli novější verze KDE4, tak si přidávám i zdroje KDE4. Občas vyzkouším i další výborné zdroje – například od Petoše nebo od Ivana Bíbra.

Zdroj PLF – znamená Penguin Liberation Front; jsou to repozitáře softwaru pro Mandriva Linux a obsahují mnoho balíčků, z nichž některé jsou zatíženy licencemi, mají právní omezení nebo nesvobodné ovladače; tyto balíčky v mnoha případech nesmí být v oficiálních repozitářích.

Emulátory

Hry nehraji žádné, ale pokud si chci jednou za čas pustit svou oblíbenou hru Mafii, použiji Wine. Konečně jsem se dočkal a tato hra funguje i v Linuxu .

Používám i Virtualbox. Zkouším si v něm jiné distribuce, na které jsem zvědavý, a nechci si je instalovat na pevný disk. Je to vynikající program na zkoušení nových věcí, když si nejsem jistý, jestli jde o správný postup.

To by bylo asi tak vše hlavní, co používám v Mandriva Linuxu. Jsem s ní spokojený, hlavně se mi líbí Ovládací centrum. Myslím, že nemá konkurenci, je jednoduché a lehce pochopitelné. A to se mi líbí .

Podobné články

• Můj software v Mandriva Linuxu 5 -- Jiří Doskočil
• Mandriva Linux 2011 RC1 a změny ve složení softwaru
• Můj software v Mandriva Linuxu 4 -- Irena Šafářová
• Kaffeine 0.8.8 RPMS pro Mandriva Linux 2009.1
• Nastavení grafické karty v Mandriva Linuxu pomocí DrakX11

Štítky

emulátor, grafika, internet, Mandriva Linux, multimédia, Ovládací centrum, plocha, Programy, software, souborový manažer, widget, zálohování