Rozhovor s Michaelem Schererem, baličem v Mandriva Linuxu a zakladatelem Mageiy

Připravili jsme pro vás několik rozhovorů s předními lidmi z Mandriva Linuxu a projektu Mageia. Jako první zpovídaný je Michael Scherer (misc), který se zabývá přípravou balíčků v obou projektech. A jak se Michael Scherer k této práci dostal? Co dělá ve volném čase? Přečtěte si rozhovor, který pro vás připravil Petr (Peťoš) Šafařík.

Ahoj Michaeli. Mohl bys prosím představit sebe a svou pozici v Mandriva Linuxu a projektu Mageia?

Ahoj Peťoši. Jmenuji se Michael Scherer. Už dlouhou dobu jsem baličem v Mandriva Linuxu a zakladatelem projektu Mageia. Jsem součástí týmu baličů jako jejich zvolený zástupce a člen týmu administrátorů celého projektu Mageia.org. Nakonec také trochu přepracovaný a trochu přetížený tajemník sdružení.

Komunita okolo projektu Mageia a i Mandriva Linuxu je poměrně velká a ze všech míst světa. Prozradíš, ze kterého místa na světě pracuješ ty?

Obvykle pracuji z tajné skrýše PLF, kousek na jih od Paříže, ve Francii. Nepokoušejte se to objevit na mapě, nenajdete to – proto je to tajné . Ale velmi často cestuji po světě po nejrůznějších akcích z oblasti otevřeného softwaru a nebo navštěvuji své přátele.

Jsi na seznamu zakladatelů projektu Mageia, takže je zřejmé, že v tomto projektu jsi od jeho úplného počátku. Ale jak dlouho již přispíváš do Mandriva Linuxu?

Má účast započala asi v roce 2002, když jsem poslal svůj první SRC.RPM balíček Lennymu Cartierovi — tehdejšímu vedoucímu vývoje projektu Mandrake Linux. Myslím, že to byl konkrétně balíček jménem akpi – grafické rozhraní nad ACPI psané pro KDE. Ještě před tímto jsem pomáhal na Lea Linuxu — francouzském fóru pomáhajícím linuxovým uživatelům. Zde jsem řešil linuxové problémy jiných lidí nad nejrůznějšími distribucemi.

Jak ses dostal k Mandriva Linuxu? Jaké vůbec byly tvé počítačové začátky?

K Mandriva Linuxu jsem se dostal v roce 2006, když Mandrakesoft změnil své jméno a z Mandrake Linuxu byl Mandriva Linux. Ale mé opravdové počátky jsou spjaty s Windows 95 v roce 1998 (pamatuji si to přesně, protože jsem v létě hrál StarCraft místo sledování světového šampionátu ve fotbale). K Windows 95 jsem měl doinstalovaný Mandrake 7.0 v dualbootu (tou verzí 7.0 si nejsem teď jist). Tehdy to přiložili k nějakému časopisu – vypadalo to dobře, tak jsem vzal CD a zkoušel. Tehdejší linuxové systémy byly drobátko surovější, než je tomu nyní: musel jsem vyměnit zvukovou kartu i grafickou za podporované typy, abych mohl skutečně začít používat svůj systém. Ale udělal jsem to – až tak jsem byl nadšen z příslibu zábavy plynoucí ze svobody. Myslím ale, že tato jediná věc zcela změnila můj život a promítla se do veškeré mé práce, která je tak spojena s otevřeným softwarem.

Ačkoli jsou Mageia a Mandriva Linux velké projekty, na kterých se podílíš, tak vím, že jsi velmi aktivní a máš i jiné projekty, kterých se účastníš. Co dále děláš?

Měsíčně navštěvuji schůzky LUG (Linux Users Group). Na výstavách a konferencích také často pomáhám na stáncích i dalším projektům. Například posledně jsem strávil víkend na konferenci Solution Linux u stánku GNOME-FR – na stánku Mageia nás bylo šest a u GNOME-FR byl jen jeden a sám. Minulý rok jsme byli s kamarádem na stánku Hackable-deveices.org – sdružení pro otevřený hardware. Ještě dříve jsem býval viděn u stánků OpenMoko-FR nebo Jabber-FR. Už dlouho jsem spolu se třemi dalšími lidmi na admin serveru zarb.org, na kterém se nachází projekty jako PLF, easyurpmi, Frozen Bubble a konec konců i Mageia.

Jsem ve výboru francouzské asociace Pythonu AFPY, ačkoli od doby, co jsme spustili projekt Mageia, již nejsem tolik aktivní. Také se podílím na Fedoře, ačkoli jen jako maintainer jednoho balíčku a jako konzultant při problémech s instalačním procesem.

Nakonec často přednáším na různá témata, vždy tak jednou za dva měsíce. Jsem poměrně stydlivý a toto mi přišlo jako dobrý způsob, jak s tím bojovat. A nyní nejen, že to funguje, ale dokonce se na tomto stávám závislým.

Jsi technický expert v oblasti tvorby linuxových balíčků…

Ano, říká se tomu „integrace“.

…co to přesně obnáší?

Prvně vezmu archiv se zdrojovými kódy softwaru (tarball) a napíšu kompilační a instalační skripty, přičemž se ujistím, aby to vše bylo použitelné i s ostatními balíčky. Nakonec dám vše dohromady a vytvořím softwarový balíček tak, že bude použitelný pro všechny uživatele.

To znamená, že je jedno, o jaký software se jedná a nebo co všechno potřebuje – stále je možné použít stejné rozhraní, stejný systém pro instalaci či odebrání softwaru (v případě Mandriva Linuxu a Mageiy je to drakrpm, resp. urpmi)… a vždy to bude pospolu fungovat, budete mít vždy správné položky v systémovém menu atd. Tohle je u otevřeného softwaru podstatný systém správy softwaru, protože každý program používá různé komponenty a spravovat je ručně by vedlo k velmi závažným problémům.

Jako balič se také snažím opravit chyby, a nebo je přepošlu na opravu vývojářům projektu, pokud jsou na mě příliš složité. Ačkoli se jedná o poměrně náročnou činnost z pohledu maintainera, výsledky značně usnadňují práci správcům počítačů a ve výsledku z toho těží všichni: nikdo nechce strávit zbytečně mnoho času nastavováním počítače (s výjimkou uživatelů distribuce Gentoo a jejích odvozenin).

Hádám, že budeš ve styku s dalšími distribucemi — je podstatné znát konkurenci. Ale opravdu používáš nějakou další distribuci (případně další UN*X systém), případně k jakému účelu?

Neřekl bych zrovna „konkurenci“, pracujeme přece všichni na otevřeném softwaru a obvykle hodně spolupracujeme. Každý den diskutujeme s balíčkáři a programátory i z jiných projektů. Pro svou běžnou práci používám Fedoru 14 na mém hlavním a jediném laptopu — MacBook 2007. Tou dobou jsem chtěl vyzkoušet něco nového a Fedora vypadala jako dobrá volba, aby splnila všechny mé touhy po nových technologiích. Tou dobou jsem si také hodně hrával s nástrojem SELinux. Také jsem si nechal v dualbootu Mac OS X 10.5 pro případ nouze, že by něco na Linuxu nefungovalo.

Držím si několik serverů s Gentoo, Debianem, abych si udržel všechny počítačové dovednosti, a přiznávám, trochu se poohlédl po dobrých myšlenkách a nápadech, které bychom mohli přebrat do našich projektů. Abych byl opravdu kompletní, musím zmínit openwrt na mém wifi-routeru, ačkoli je pravdou, že už roky jsem jej neaktualizoval…

Jaké prostředí používáš? Jsi uživatel KDE, GNOME nebo něčeho jiného?

Před devíti lety jsem používal fluxbos a aterm kvůli jejich minimalistickým nárokům, také jsem dokonce mohl používat i KMail. Když jsem poté v práci dostal výkonnější počítač, přešel jsem na prostředí KDE. Před pěti lety jsem přišel do práce a ještě zcela neprobuzen jsem slíbil svému šéfovi, že mu vypálím ISO obraz. V tomto rozespalém stavu jsem si uvědomil, že K3B pokládá příliš mnoho otázek a vůbec, že celé prostředí KDE mě více mate, než pomáhá. Vystudoval jsem HCI (Human Computer Interaction) na univerzitě, takže to pro mě bylo jako zjevení. Tak jsem přešel na GNOME2 — filozofii více orientovanou na jednoduchost a nedíval jsem se zpět.

Jsi zásadní postavou nejen v projektu Mageia, ale i v Mandriva Linuxu. Cítíš se spíš jako „Mageiák“ nebo „Mandrivák“? Ke které distribuci se více hlásíš?

V tuto chvíli se cítím spíše jako „Mageiák“, především proto, že jsem zakladatel této distribuce. Bere mi většinu mého volného času – a je to tím horší, čím více se blíží finální vydání. Stále sám sebe považuji za člena komunity uživatelů Mandriva Linuxu a budu se za něj považovat, dokud budu na distribuci pracovat a tvořit balíčky, ačkoli mám méně času než dříve.

Michael Scherer měl spolu s Anne Nicolas zajímavou přednášku o problémech, které mohou potkat každý projekt vznikající jako fork. Určitě stojí za to věnovat dvacet minut zajímavému videu, o kterém jsme vás již informovali.

Mnozí uživatelé se budou rozhodovat mezi Mageiou a Mandriva Linuxem. Co je podle tebe ten největší rozdíl z pohledu běžného uživatele? Jaký bude nejzásadnější důvod pro volbu Mandriva Linuxu a jaký pro Mageiu? Co bude z tvého pohledu onou „killer-feature“?

To je dost těžká otázka… A nedokážu na ni odpovědět, je to volba každého uživatele. Pokud nějaká distribuce funguje, je jednodušší si ji nechat. Někteří případní přeběhlíci k distribuci Mageia by dokonce mohli být zklamáni, protože Mageia nemá zatím žádnou unikátní killer-feature. V tuto chvíli bylo zásadnější vytvořit řízení projektu – je to pro nás zcela nový model a dobrodružství, které zatím, jak se zdá, velice dobře funguje.

Zatím se zaměřujeme na vydání finální verze a na to, aby vše fungovalo (nejen distribuce, ale i řízení projektu, týmy…), namísto zběsilého měnění všeho v distribuci či přidávání nových vlastností, což by nás ve výsledku pouze zdržovalo od dokončení distribuce včas. Hádám, že nejpodstatnější rozdíl mezi distribucemi bude na straně prostředí KDE, ale jako uživatel GNOME žádný velký rozdíl zatím nevidím. Obě distribuce budou mít verzi GNOME 2.32.

Všechny unixové systémy používají shodný software a dle mého názoru mohou být distribuce měněny bez větších problémů, takže jsem nad něčím takovým ani nikdy nepřemýšlel.

Bude mít Mageia nějakou unikátní aplikaci, případně widget?

Doufáme, že Mageia bude v budoucnu opravdu jednoduchá i pro začínající uživatele, ale v tuto chvíli se soustředíme na vydání první verze a upřímně byl jsem příliš zaneprázdněn, abych sledoval naprosto vše, co se událo a co se vytvořilo.

Víš, pokud vytvoříš fork projektu pouze s dobrovolníky, jsi trochu omezený tím, co všechno můžeš udělat. Vytvořili jsme sice některé vlastní aplikace, jako je Mageia App Db, což je nástroj pro usnadnění komunikace mezi uživateli, vývojáři a baliči. Může být využit například pro vyžádání backportu některé aplikace. Ovšem neplánujeme si nechat nic pro sebe – vše uveřejníme pod otevřenou licencí. Je to otevřený software a my sami chceme, aby byl znovu používán i jinde. Díky tomu budeme mít větší zpětnou odezvu a v dlouhodobém pohledu i lepší software. Vím, že se diskutovalo o nástrojích jako průvodce prvním spuštěním a nebo o integraci nástrojů jako Qt4urpm, ale já jsem více zaměřen na administrační záležitosti.

Jak vidíš projekt Mageia za pět let?

To jsi mi položil velice záludnou otázku! Obvykle na takové neodpovídám, protože do budoucnosti nevidím (nebo přinejmenším mi to nikdy nefungovalo spolehlivě).

Nachytal jsi mě :) Kde bys tedy rád viděl projekt Mageia za pět let?

Pět let je poměrně dlouhá doba, ovšem ne v životě otevřeného softwaru. Hádám, že za pět let bude projekt hladce pokračovat a bude to úspěšná distribuce, nikoli jen vaporware (pozn. software, který existuje, je udržován, ale nikdo jej nepoužívá). Za pět let se také prověří, jestli vedení projektu (výbor Mageia.org) je dobré – upřímně doufám, že přežijeme toto testovací období.

Možná, že za pět let budu muset odpovědět stejnou otázku v jiném rozhovoru.

Děkuji za tvůj čas a odpovědi.

Nemáš zač.

4 Comments

  1. Jiří Nedavaška | 06.06.2011 | 18:42 | Odpovědět

    Velice zajímavý článek. Děkuji za něj :-)

    1. Peťoš Šafařík | 06.06.2011 | 18:51 | Odpovědět

      Je první z vícero. Máte se nač těšit :)
      A abych nezapomněl – není zač.

  2. alda81 | 06.06.2011 | 21:06 | Odpovědět

    pěkný náhled do zákulisí – kdybych se nemusel kvůli vlastnímu životu nadechnout, tak bych to přečetl jedním dechem 😉

    dobře sepsaný rozhovor se zajímavým člověkem, pěkné …

  3. Daniel J | 07.06.2011 | 07:07 | Odpovědět

    Díky za super rozhovor. Něco podobného tady vyloženě chybělo. Je fajn se dozvědět něco ze zákulisí. Navíc mě potěšilo že tito lidi jsou “více” nadvěci. A neřeší až tak moc co mají na compu za distribuci ale hlavní pro ně je že ji mají. Tohle by mělo zavládnout více. Někdy mi přijde spíše že se zastánci jednotlivých distribucí spíše různě špačkují a segregují než aby otevřeně spolupracovali a táhli za jeden “linuxový” provaz.
    Těším se na další rozhovory….

Napsat komentář

Pro přidání komentáře se musíte nejdříve přihlásit. Login