OpenOffice a ti ostatní

Potřebu něco napsat má snad každý. Výborným tzv. “Office” balíkem je OpenOffice. Jeho základ položila firma SuN koupením balíku StarOffice (který je také výborný ale musí se zakoupit) a následným uvolněním jeho zdrojového kódu pod GPL licencí. OpenOffice výborně zvládá komunikaci s uzavřenými formáty jednoho známého Office balíku z platformy Windows. Jeho nevýhodou je určitá nenasytnost na prostředky počítače (hlavně RAM). KOffice je balík integrovaný do prostředí KDE, kde běhá velmi svižně. Na slabých strojích se možná ještě lépe uplatní SiagOffice. Na následujících obrázcích jsou části OpenOffice (Writer, Calc a Impress):

To, že programy nejsou na obrázcích česky neznamená, že česky neumí. České psaní i tisk bývaly problémem možná kdysi dávno, dnes již ne. Co se týká českého prostředí pro tyto kancelářské balíky, KOffice i součásti tzv. GNOME Office jsou počeštěny poměrně dobře, na lokalizaci OpenOffice se pracuje (projekt organizuje a sponzoruje česká pobočka SuSE). Do lokalizace programů se můžete sami zapojit! Pomoci by Vám mohly překladatelské stránky na serveru Penguin. Následující 2 obrázky jsou KSpread a KPresenter – součásti KOffice:

Ještě si všimněte posledního obrázku. Je na něm zachycen program LyX, což je WYSIWYG nadstavba pro LaTeX. LaTeX je zase sada maker pro TeX (trošku se nám to komplikuje :). TeX je typografický systém, který si napsal profesor Donald Knuth údajně poté, co jednoho dne uviděl svá skripta matematiky vysázená k tisku a pořádně jej to namíchlo. Při práci v LyXu určujete pouze logickou stavbu textu (kapitoly, odstavce), nikoliv vzhled dokumentu. Tím se ušetří spousta práce a problémů. Výsledný text vysází přímo TeX a udělá to opravdu pořádně – včetně obsahu, odkazů v textu, referencí na literaturu apod. Na obrázku vidíte jak pracovní prostředí LyXu tak výborný výsledek v Postscriptu, připraven pro tisk. Psaní knih, skript (zvláště technických), diplomových prací a podobných textů je v LyXu mnohem jednodušší než v jiných nástrojích!

TeX někteří používají i na DTP – byla v něm například sázena první čísla časopisu Byte u nás. Hledáte-li na Linuxu jiný DTP program, mohl být zajímavý projekt Scribus.

Programy pro Internet

Nejdříve se podíváme na prohlížeče. Mozilla je projekt původně zamýšlen jako nástupce Netscape Navigatoru a založen na jeho uvolněném zdrojovém kódu. Posléze kompletně přepsán, nyní výborný multiplatformní prohlížeč integrující také emailového klienta a editor webových stránek. Galeon je standardní prohlížeč pro GNOME prostředí řídící se požadavkem na komfortní prohlížení. Renderovací jádro používá z Mozilly (Gecko) a disponuje širokými možnostmi nastavení. Konqueror je standardní součástí prostředí KDE, která kromě prohlížení disků, adresářů a různých druhů souborů umí prohlížet také web – jeho filosofie není nepodobná Exploreru z Microsoft Windows.

Pro Linux existuje i komerční prohlížeč Opera (s reklamním bannerem dokonce zadarmo), a dále existuje několik textových prohlížečů jako např. links nebo lynx. Na obrázcích vidíte Mozillu, Galeon a Konqueror:

Další potřebou člověka na Internetu je komunikace. Emailový klient KMail je integrovanou součástí prostředí KDE. Evolution (vlajková loď Ximian Inc.) je program podobného typu, je však trochu komplexnější – zahrnuje kromě emailu i kalendář, plánování a kontakty. Existuje samozřejmě spousta dalších klientů – Balsa, pro textový režim např. pine nebo mutt.

Na dalším obrázku je grafický FTP klient gFTP a klient pro AOL(ICQ) se jménem Kit. Programů podobného druhu jsou desítky, opět včetně verzí pro textovou konsoli. Poslední obrázek ukazuje konfiguraci dial-up připojení pomocí programu kppp (součást KDE):

Grafika a multimédia

Nejen prací živ je člověk. Přehrát si video nebo DVD na Linuxu nemusí být žádný problém, viz. první obrázek s programem mplayer. Kromě toho, že pěkně vypadá je také velmi rychlý a nenáročný na výkon počítače. Mplayer není jediný, důstojnými konkurenty jsou mu například Xine nebo Aviplay. Video po Internetu zvládne komerční RealPlayer.

Nějaké ty “empétrojky” má doma asi každý. XMMS se původně jmenoval x11amp a jeho cílem bylo vytvořit něco podobného WinAmpu z Windows. Dokáže přehrát snad jakýkoliv zvuk (na obrázku je s několika zapnutými vizualizačními pluginy). Časem se z x11ampu stal X MultiMedia System a dnes umí pomocí pluginů přehrávat nejen zvuk, ale i video. Na posledním obrázku vidíte právě probíhající grabování audio CD přímo do MP3 programem grip, a program na úpravu MP3 tagů mp3info. Pokud Vás zajímá tvorba hudby na počítači, vřele doporučuji stránku Sound & MIDI Software For Linux.

A co televize? Žádný problém s xawtv nebo KWinTV (na obrázku). Obrázky se velmi dobře prohlíží a kategorizují pomocí rychlého a flexibilního programu GQView. Chcete-li si s nimi hrát, pak není nic lepšího než GIMP(poslední obrázek). GIMPu se přezdívá Photoshop pro chudé, jde o velmi kvalitní program pro práci s bitmapami – velmi příjemný na ovládání a rozšiřitelný. Chcete-li si hrát s vektory, můžete zkusit Sodipodi, Sketch nebo Kontour. Dia je zase výborný program na kreslení schémat.

Hry

A tady je pár her. Chromium je vesmírná střílečka na odreagování. LBreakout vypadá jako klasický arkanoid, Ltris je zase linuxový Tetris. Obě předchozí hry patří pod projekt LGames, který vyvíjí i další hry. Za zmínku stojí určitě strategie LGeneral inspirovaná starou hrou Panzer General.

Tuxracer je velice veselá hra, kde je Vašim úkolem řídit tučňáka tak, aby nasbíral nějaké sledě (nebo co to vlastně je). O tom, že tučňák není žádné ořezávátko, svědčí i rychlost na tachometru. Mimochodem, někdy vytáhne až 260 za hodinu 🙂 Pingus jsou skoro Lemmings 🙂 a Trophy je taková trochu divoká honička s auty.

Výbornou stránku zaměřená na hry pro Linux najdete na LinuxGames.com.

Odkazy

Další podrobnost, pěkné ukázky a témata k jednotlivým programům můžete hledat například na stránkách, ze kterých jsem čerpal i já:

Tak co, nezkusíte to?