CZLUG: Tisková zpráva o softwarových patentech v EU

CZLUG: Tisková zpráva o softwarových patentech v EU

Dne 1.9.2003 došlo v Evropském parlamentu k projednávání návrhu zákona,jehož součástí je legalizace softwarových patentů. Softwarové patenty jsouvšak velkou hrozbou pro otevřený software. Mezi otevřený software patřínapříklad nejpopulárnější WWW server Apache, DNS server BIND nebo operačnísystém GNU/Linux.

Pokud by zanikl nebo byl výrazně omezen vývoj otevřeného software, mělo byto významné dopady na celý softwarový trh. Začínající programátoři by senemohli poučit z práce zkušenějších a firmy produkující uzavřený softwareby ztratily konkurenty, kteří je nyní nutí vyvíjet stále dokonalejšía spolehlivější software. Legalizace softwarových patentů by také na trhuse softwarem vytvořila prostředí, v němž by malé firmy měly malou šanci naúspěch, neboť by neměly prostředky na obstarání softwarových patentů,zatímco velké firmy jich již dnes vlastní několik tisíc.

Proto se dne 27.8.2003 konala v Bruselu demonstrace proti legalizacisoftwarových patentů(http://wiki.ael.be/index.php/BigDemo27augEventReport), které sezúčastnilo cca 400 až 500 lidí (místní úřady povolily maximálně 500demonstrujících). Současně s demonstrací v Bruselu, proběhla 27.8.2003i tzv. online demonstrace, která spočívala v zablokování přístupu k WWWstránkám. Na online demonstraci se podílelo cca 3 000 serverů. Nastránkách http://petition.eurolinux.org/ je též možno podepsat peticiproti legalizaci softwarových patentů. Petici zatím podepsalo přes 250 000lidí. CZLUG nesouhlasí s legalizací softwarových patentů a podpořil onlinedemonstraci uzavřením WWW stránek http://www.linux.cz/a http://www.debian.cz/. CZLUG děkuje všem, kteří se zůčastnilidemonstrace nebo podepsali petici.

Evropský parlament při projednávání návrhu zákona odložil hlasování na24.9.2003. Vlna demonstrací proto pokračuje a v týdnu od 17.9.2003 do23.9.2003 budou probíhat demonstrace proti legalizaci softwarových patentůa informační kampaně o hrozbách softwarových patentů ve velkých evropskýchměstech (např. v Bruselu, Mnichově, Vídni, Strasbourgu, Madridu, Ženevě,Duesseldorfu, Hannoveru, Stuttgartu či Paříži). Současně s těmitodemonstracemi bude pokračovat online demonstrace spočívající v blokovánípřístupu k WWW stránkám.

CZLUG vyzývá všechny, kterým není vývoj otevřeného software lhostejný, abyse k online demonstraci také připojili a v libovolný den mezi 17.9.2003a 23.9.2003 uzavřeli své WWW stránky. Je-li pro Vás úplné zablokovánípřístupu k Vašim WWW stránkám přiliš velké omezení, můžete na blokovacístránce uvést odkaz na Vaše původní stránky. Pokud ani takové řešení nenípro Vás přípustné, můžete na své WWW stránky umístit alespoň některýz bannerů demonstrace (http://wiki.ael.be/index.php/OnlineBanners).Důležité je, abyste o své účasti v protestu informovali registrací nastránce http://www.eurielec.etsit.upm.es/OnlineDemoPartnersWebsites.php.Uvědomte si, prosím, že zablokování WWW stránek na několik hodin je stálepříjemnější než ohrožení vývoje otevřeného software softwarovými patentypřinejmenším na příštích několik let. Např. výše zmiňovaný Apache je podleposledních průzkumů nasazen na cca 60% WWW serverů v Internetu. Příkladblokovací stránky lze najít na http://www.linux.cz/patents/ondemo.html.Další informace o online demonstraci lze získat nahttp://wiki.ael.be/index.php/OnlineDemo.

Letmý úvod do problematiky softwarových patentů

Především je třeba vědět, že se nejedná o problém nový. V různých komisíchbyl zvažován už několik let. To, že v tuto chvíli stoupá aktivita odpůrcůje dáno tím, že se stalo, co nikdo vážně nečekal, a to totiž, že návrhprojde až do hlasování Evropského parlamentu. Je totiž v rozporus evropským pohledem na patenty.

V Evropě po celou dobu existence patentů platilo, že je možné patentovatpouze hmotný a realizovatelný vynález. Pro ochranu věcí nehmotné povahybyl určen autorský zákon, v podobě dle té či oné země, ale stále sestejným základním obsahem. To, že nelze patentovat nápady nehmotné povahy,postupy či obrazy bylo dáno článkem v patentovém zákonu, který takovépatenty zakazoval. Nebylo možné patentovat postupy nebo vizuální vzhled.Nebylo možné říct, že já jsem namaloval Monu Lisu a od teď nikdo nesmínamalovat portrét ženy.

Tento princip v USA neplatí. Tam je možné patentovat cokoliv, pokudpřesvědčíte úředníka, že je to novátorské. To vede k tomu, že v USA jemožné patentovat věci, resp. často postupy, které v Evropě patentovatnelze. Protože firmy v USA patenty často využívají, stěžují si evropskéfirmy, že jsou v nevýhodném, resp. nerovnoprávném postavení, protožejejich konkurenti mohou využívat nástroj, který jim samotným nenídostupný. V USA je počet registrovaných patentů často důležitým hlediskempři hodnocení dané firmy. Dokonce ani příliš nezáleží, na tom, zda patentdává smysl, či zda produkty dané firmy používají patenty, které firmavlastní. Vzniká tak stav, kdy se nikdo v patentech nevyzná, ale každý ví,že jich má určitý počet (velké společnosti v řádu desítek tisíc) a tak nasebe společnosti vzájemně neútočí, protože nechtějí riskovat, že se budounakonec žalovat vzájemně za křížové porušení patentů.

Nebezpečí pro Open Source produkty (produkty s otevřeným zdrojovým kódem),plynoucí z úpravy patentových zákonů je zjevné. U Open Source produktů jevelmi snadné v jeho veřejně dostupných zdrojových kódech najít použité (amožná patentované) postupy. To odstraňuje jednu zásadní bariéru, kterábrání patentovým sporům v USA. U Closed Source produktů (produktůs uzavřeným zdrojovým kódem) je extrémně obtížné dokázat porušení patentu,zvláště pokud zkoumáním produktu porušujete licenci. Další problém je, žeregistrace patentu je poměrně nákladná a Open Source vývojář nebude mítpeníze, aby si registroval svůj geniální postup. Může tak ale učinitspekulant, který si postupu v otevřeném zdrojovém kódu všimne a podápřihlášku, jako by kód vytvořil on, resp. jako by postup byl jeho vlastní.

Finanční náklady spojené s patentovou přihláškou trápí i mnoho malýchfirem, které se pohybují v Closed Source světě, ale nemají peníze na to,aby si mohly své postupy patentovat. I tací jsou mezi signatáři peticeproti legalizaci softwarových patentů (http://petition.eurolinux.org/).

Pokud se zamyslíte nad tím, co jsou to programy, zjistíte, že ochranapodle autorského zákona je pro autory jednodušší než ochrana patentová.Navíc má v evropském právním řádu tradici.

Na závěr ještě jedno upozornění. Pokud bude zcela uvolněno, co lzepatentovat, dojde k patentování věcí, které jsou patentované v USA. Jednáse o zcela vágně popsané obecné postupy. Je možné patentovat pořadí ikonna liště, fakt, že pole pro vyplnění jména obsahuje nápovědu v bublině,které se nad políčkem objeví. Existuje patent na progress bar (takový tenproužek ukazující, kolik z operace je už dokončeno). Stejně tak existujepatent na tabbed dialog, tedy dialog, který má záložky, kterými lzepřepínat jeho obsah. Tento patent drží firma Adobe a záleží jen na jejílibovůli, zda bude požadovat po každém autorovi, který jej použije,poplatek. Podobných patentů jsou statisíce a někdy jsou tyto vágní popisynapasovány na zcela nové produkty, které původně patentem být pokrytyvůbec nemohly.

2 komentáře

  1. Pepča | 18.09.2003 | 21:53 | Odpovědět

    Pomalu mi to připadá jako návrat do středověku. Tam aby se zabránilo lidem vzdělávat se,” jenom naučit se číst”, tak se pálily knihy. Dnes v době když má někdo nějakou kompetenci tak se ohání demokracií, svobodou projevu, jinde i po projevu atd.
    Navíc se oběví nějaká firma která si činí nároky nevím na co všechno, tolik toho je k vyjmenování. Určitě se najdou společnosti jako SCO a budou chtít také svůj díl. Jak je vidět když jde o peníze ať je to kdekoliv na světě jdou všechny ohledy stranou. Zbydou jen prázdná slova a oči pro pláč.

  2. Michal Pondelicek | 22.09.2003 | 09:48 | Odpovědět

    Ja jsem priznivcem Linuxu, i kdyz jine distribuce (ale nebudu delat reklamu). Ale tohle je podle meho soudu zasah do lidskych prav a fakticka legalizace kradeze, protoze v GNU muze pak kdokoli ukrast postupy, ktere proste opise a pak si je patentovat jako svoje. Podle tehle logiky by si kdokoli mohl patentovat parek jako “masovou smes ci substrat s pripadnymi ochucovacimi prisadami, uzavreny do prirodniho ci syntetickeho strivka” a uz jen inkasovat. Protoze GNU je jako parek, protoze v podstate kazdy si muze snadno zjistit, jak se to dela. A patenty samozrejme neresi, jestli patentujici je skutecne autorem myslenky.
    Jedna se o snahu nekterych vlivnych lobby dosahnout likvidace freewarove a free softwarove sceny, takze softwarovemu trhu bude vladnout Necro, totiz pardon, Microsoft, ministry mu budou delat Corel, Adobe, IBM a par dalsich vlstniku desetitisicu patentu. Tedy, pokud jsem to pochopil spravne.
    Doufam, ze ne.

Leave a comment

Sorry, you must be logged in to post a comment. Login