Krusader pro začátečníky — stručný úvod

ikona-krusader
S počítačem pracujeme obvykle proto, abychom s jeho pomocí vytvářeli či zpracovávali nějaké soubory. Je jedno jestli fotografie, MP3 nebo textové informace. Své výtvory ukládáme na nějaké úložiště a logicky si je tam třídíme. Když však potřebujete nějaký soubor někam zkopírovat, může se to zdát jako velmi obtížný úkol. Pokud však používáte správce souborů, je to hračka.

Seriál Krusader pro začátečníky 

Úvod a něco málo z historie

Na počátku si obvykle vystačíte se správcem, který je integrován ve vašem desktopovém prostředí (Dolphin v KDE 4 například), ale celkem brzy zjistíte, že to není úplně ono. Když začnete zjišťovat co a jak, (u zkušenějších kolegů) zjistíte, že se asi neobejdete bez správce souborů typu Norton Commander. V tuto chvíli musíme zabrousit do historie, i když nepříliš vzdálené.

V době, kdy počítače v domácnostech prakticky ovládal MS DOS (čest výjimkám), bylo naprosto běžné používat pro kopírování souborů textové příkazy. Pamětníci znají příkazy jako copy, delete, move, rd či md. Pak se na scéně objevil programátor John Socha, který již v roce 1986 světu představil geniální koncept práce se soubory. Světlo světa spatřil Norton Commander (dále jen NC). Jednalo se o program, který pracoval v textovém režimu, nepoužíval myš a dnes jej řadíme k tzv. ortodoxním správcům souborů (Orthodox File Managers). V podstatě je Sochou představený koncept ovládání používán až dodnes ve stovkách programů, které NC napodobují a vycházejí z něj.

I když je otcem John Socha, jeho produkt byl distribuován společností Petr Norton Computing. V roce 1990 byla tato společnost pohlcena firmou Symantec. Nejznámějšími produkty byl jednak Norton Commander a později i Norton Utilities – sada šikovných prográmků, které nebyly součástí MS DOS (např. utilita UNERASE – obnova smazaných souborů, DEFRAG – defragmentace disků apod.)

Vzhled programu Norton Commander 5.51

Vzhled programu Norton Commander 5.51 (Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Norton_Commander_5.51.png)

S příchodem Microsoft Windows však jeho sláva neustala, skoro záhy byla vydána i verze pro Windows. Zde ovšem zapracoval tak trochu marketing a uživatelé měli za to, že v grafickém prostředí nebudou něco takového, jako je správce souborů typu NC, vůbec potřebovat. Poslední verze originálního NC byla vydána v roce 2000.

Základní prvky ovládání můžeme shrnout tak, že se jedná o program zobrazující dvě okna (dnes se říká panely) s výpisem složek a souborů, se spodní lištou obsahující nápovědu pro nejčastěji používané funkce (skryté na klávesách [F2] – [F10]) a s horní nabídkou nabízející další funkce jako např. hledání souborů, uživatelská nabídka pro spouštění programů atd. Jeho hlavní výhody spatřujeme v tom, že základní koncept počítá se souborovými operacemi prováděnými „z okna do okna“ tj. v jednom okně si otevřete zdroj, do druhého cíl a operaci (např. kopírování) provádíte se soubory z jednoho okna. Výsledkem operace je umístění daných souborů v okně druhém. V každém okně můžete mít pochopitelně otevřeny dvě různé složky na stejném či rozdílných discích.

V Mandriva Linuxu máme k dispozici správce souborů Krusader, který je moderní variantou Norton Commandera. Pokud jste nuceni používat textovou konzoli, i zde máme k dispozici program ve stylu NC. Spustíte jej po zadání příkazu mc. Je to zkratka od Midnight Commander. Od Krusaderu se liší tím, že je to program běžící v textovém módu a tedy více podobný původnímu NC, funkčně je však Krusaderu celkem podobný.

Program Midnight Commander není ve výchozí instalaci distribuce Mandriva Linux. Po nastavení zdrojů je nutné jej doinstalovat. Nachází se ve stejnojmenném balíčku mc.

Základní panel programu MC

Základní panel programu MC

Protože však předpokládám, že drtivou většinu času trávíte v desktopovém prostředí (ať už KDE, GNOME či jiných), budu svůj výklad zaměřovat právě na Krusader. Pokročilého uživatele těchto produktů poznáte podle toho, že k práci se souborovým správcem nepoužívají myš, ovládání je optimalizováno pro klávesnici.

Opravdové základy ovládání

Krusader se drží dobré tradice Norton Commandera a v mnohém zachovává původní klávesové zkratky. Když spustíte Krusader, objeví se před vámi dvě okna. Pomocí kurzorových šipek [nahoru] a [dolů] můžete posouvat ukazatelem (kurzorem, má tvar pásku). Přepínání mezi okny se provádí klávesou [Tab], nikoliv kurzorovými šipkami doleva a doprava. Pokud nejste přímo v kořenové složce (tj. v nejvyšší úrovni vašeho disku), objevuje se na začátku seznamu speciální značka v podobě dvou teček. Pomocí tohoto objektu se můžete ve struktuře složek dostat o úroveň výše. Stačí na značku najet kurzorem a stisknout klávesu [Enter]. Pokud se chcete naopak zanořit do struktury, stačí najet na jméno složky a stisknout klávesu [Enter].

Výpis složek a souborů je ve výchozím nastavení zobrazen tak, že na začátku jsou složky setříděny od A do Z, pak následují soubory taktéž setříděny od a do z. V Linuxu je také důležité, jakými písmeny (velkými/malými) je psáno jméno složky či souboru. Pokud vytvoříte soubor pojmenovaný Soubor.txt a pak další soubor.txt, jedná se o dva různé soubory. Zvláště v počátcích to může být trochu matoucí, ale zvyknete si. Obdobně jsou tak řazeny i složky a soubory. Nejdříve najdete v seznamu složky s velkým počátečním písmenem, pak následují složky s malým počátečním písmenem. Pak jsou soubory, ve stejném pořadí tj. nejdříve ty se jménem začínajícím velkým a poté malým písmenem. Nicméně řazení můžete později změnit a výpis pak může být setříděn podle data vytvoření či velikosti.

Základní dvoupanelové okno programu Krusader

Základní dvoupanelové okno programu Krusader

Informace, které můžete zjistit o daném souboru nebo složce, jsou zobrazeny na příslušném řádku rozděleném do několika sloupců. Typicky zde najdete nejdříve jméno složky či souboru, pak následuje velikost (u složek je zde slovo DIR, což je zkratka z anglického Directory), datum vytvoření a pak atributy (pouze ke čtení, spustitelný apod.)

Nad seznamem složek a souborů se nachází informace o dostupném volném místě z celkové kapacity daného média. Ihned tak víte, kolik dat ještě můžete uložit, případně kolik ještě musíte vymazat, aby se vám tam vešlo něco nového. Pod seznamem zase najdete informaci o souborech, které jsou zahrnuty ve výběru pro nějakou operaci. Vidíte tedy kolik objektů je vybráno (z celkového množství) a kolik zabírají. V každé chvíli tak máte naprosto přesný přehled o tom, jak si stojíte s místem na médiích a kolik toho vlastně budete kopírovat, přenášet či mazat.

Velkou předností NC klonů (a tedy i Krusaderu) je totiž možnost provádění tzv. vícesouborových operací. Chcete například zkopírovat pět souborů ze sta, které jsou ve složce obsaženy? Musíte nejdříve určit, které soubory chcete zahrnout do nějaké operace. Na soubor stačí najet a stisknout klávesu [Ins] ([Insert]). Daný soubor ve výpise změní barvu a opticky tak bude jasné, kolika souborů se daná operace bude týkat (souhrn je pod seznamem, jak již bylo zmíněno). Místo klávesy [Ins] můžete použít i [mezerník].

[Mezerník] má však ještě jednu funkci. Pokud stisknete mezerník na nějaké složce, objeví se místo slova DIR množství prostoru, který daná složka zabírá. Existuje ještě možnost stisknout klávesovou zkratku [Shift+Home], která vybere všechny soubory v seznamu nacházející se nad kurzorem, analogicky [Shift+End] vybere všechny soubory pod kurzorem. Po výběru souborů pak může následovat daná operace (kopírování, mazání, přesun) a lze vybírat i složky.

Na samém vrcholu obou oken najdete řádek, ve kterém je vždy zobrazena aktuální poloha, ve které ve stromové struktuře složek právě jste. Naopak úplně ve spodní části (pod oběma okny) najdete ještě příkazový řádek, kam můžete případně psát příkazy jako do konsole (pokud je umíte samozřejmě). Ve výchozím nastavení je zde i lišta s popisky funkcí na tlačítkách [F2] – [F10]. Pokud je znáte, můžete lištu vypnout a rozšířit tak plochu pro zobrazení seznamu souborů.

Můžete se často setkat s tím, že funkce na klávesách [F2], [F9] a [F10] nejsou u NC klonů stejné. Klasické souborové operace se totiž nacházejí až na klávesách [F3] – [F8], zbylé jsou „volné“ a proto se produkt od produktu liší.

V dnešním článku jsme vyjmenovali klávesy či klávesové zkratky používané pro ty nejzákladnější operace či ovládání. Příště si vysvětlíme operace, které jsou k dispozici a jak je vlastně používat.

2 komentáře

  1. jirka | 10.06.2009 | 18:52 | Odpovědět

    Diky za clanek 🙂 uz se tesim na dalsi 🙂

  2. dekorace do zahrady | 12.06.2009 | 08:49 | Odpovědět

    krusader nepouzivam, nejako jsem si zvykl na standardni explorer ve vistach. Ale pripomelo mi to ty bajne praveke casy, kdyz jsem pouzivat m602. Mozna se nekteri pamatujete? 🙂

Leave a comment

Sorry, you must be logged in to post a comment. Login