Mandrake a UnitedLinux

Mandrake a UnitedLinux

Oficiální stanovisko MandrakeSoftu k aktivitě UnitedLinux vydané předevčírem pro Vás přeložil,jako obvykle, Jiří Čabla. Pokudchcete vyjádřit své stanovisko k tomuto tématu, zapojte se do diskuze!

United Linux: proč se firma MandrakeSoft nepřipojí

United Linux je výsledkem snahy skupiny vývojářů Linuxu (Caldera, SuSE, TurboLinux a Conectiva) udělat obecnou Linuxovou distribuci pod názvem “United Linux”.

Linux není UNIX.

Základním konceptem pro vznik United Linuxu je mylná myšlenka, že Linux, takjako UNIX v 80 letech, je roztříštěný a začíná se dělit do různých podob. Kampaň pod názvem “United Linux” tak implikuje dojem, že se s Linuxovoukomunitou děje něco podobného. Výsledkem tohoto snažení by měl být jednotný celek, který přinese zjednodušenou práci softwarovým vývojářům i výrobcům hardware – “United Linux”.

Pro úplnost informací je vhodné připomenout, že UNIX prohrál ve chvíli, kdy sefirmy IBM AIX, HP-UX, SCO Unix, Digital Unix, SGI IRIX, Sun Solaris, aj. nebylyschopny dohodnout na jednotném standardu. Nicméně, Linux nepostupuje stejnou cestou jako Unix.

Co je Linuxová distribuce?

Distribuce Linuxu se skládá z mnoha částí: Linuxové jádro (kernel), grafický server z projektu XFree86, GNU LibC, spousty různých knihoven a tisíců softwarových aplikací. Linuxový distributor tyto části dá dohromady, přidá instalační systém, program pro detekci hardware, aby vše uživateli pracovalo na jeho počítači jak má, a také konfigurační nástroje. Toto seskupení softwaru je následně s rozvahou dáno do jednotlivých balíčků, kdy se zároveň přihlíží k různým závislostem programů a knihoven. V současnosti nejpoužívanější formoupro balení balíčků je RPM.

Naprostá většina software, který je v každé distribuci obsažen, je Svobodný software (anglicky free software) nebo software s otevřeným zdrojovým kódem. Např. jádro Linuxu – kernel bylo vyvinuto Linusem Torvaldsem a dalšími lidmi, ať už dobrovolníky a nebo zaměstnanci firem jako Red Hat, MandrakeSoft, SuSE, IBM, HP, a jiných. Některé větší projekty jako např. XFree86, Apache, GNOME, a KDE jsou podporovány nadacemi. Na druhou stranu věci jako MySQL nebo Zope jsou výsledkem snažení komerčních firem.

Jinými slovy, každá Linuxová distribuce používá “přísady a koření” pocházejícíze stejných zdrojů. Proto mezi jednotlivými distribucemi nejsou velké rozdíly. Liší se, vedle instalačních a konfiguračních nástrojů, v komponentech, které byly použity. Někteří distributoři implementují co nejnovější součásti, jiní zase preferují konzervativnější cestu. Např. Mandrake Linux byla první Linuxovádistribuce, která uvedla aktualizační software založený na GUI a nový tiskovýsubsystém (CUPS). Red Hat zase jako první přišel s novým GNU LibC před svými konkurenty.

Vlastnost: binární kompatibilita mezi jednotlivými Linuxovými distribucemi

Protože všechny distribuce jsou vystavěny na stejném základě, najde se jen málo binárních nekompatibilit. A ty lze většinou dodatečnou rekompilací distribuce odstranit.

Problém nastává s programy, na která se váží vlastnická práva, (patentové programy)pokud se nainstalují na jiný Linuxový systém, než pro který byly určeny. To bývá z důvodu různé hierarchie při instalaci knihoven.

Aby byla zajištěna koherence a zjednodušila se práce softwarových vývojářů, vznikla iniciativa “Linux Standard Base“.Většina firem se snaží dodržovat a integrovat tyto standardy ve své Linuxové distribuci.

Před tím, než vznikla “Linux Standard Base”, se dalo hovořit pouze o obecném standardizačním fenoménu. Když se podíváme blíže na Linuxové distribuce zjistíme, že jsou založeny převážně na Red Hatu, Debianu, a Mandraku, což představovalo určitý obecný standard.

Protože veškerý software je pod licencí Svobodného software jsou základy těchto distribucí tolik rozšířené. Pokud by někdo potřeboval naprogramovat speciální Linuxovou distribuci např. pro školy, specifickou z hlediska jazyka, bezpečnostiapod., nemusí vše dělat od začátku, snažit se objevit Ameriku, ale může použít již existující produkty.

Nejdůležitějším bodem při rozhodování je otázka, zda se držet myšlenky Svobodnéhosoftware a nebo jít jinou cestou. Respektování politiky Svobodného software umožňuje každému mít přístup ke zdrojovým kódům. Proto např. Red Hat a MandrakeSoft spolupracují na různých projektech a vyměňují si vývojářské nápadyjako u Kudzu, RPMLint, a aktualizačních utilit.

Důležitost respektování standardů

Je pro nás těžko pochopitelné proč některé softwarové a hardwarové firmy podporujíjen jednu Linuxovou distribuci.

Každý výrobce hardware by měl vyvíjet ovladače přímo dle adekvátního projektu Svobodného software. Výrobce síťových karet by měl spolupracovat s projektem Linuxového jádra, výrobci videokaret by měli postupovat v souladu s XFree86 projektem atd. Pokud se např. modul pro videokartu přidá přímo do jádra, stanese de facto standardem podporovaným všemi distribucemi.

Ve stejném duchu by měli postupovat i softwarové firmy, nechat certifikovat své produkty pro danou verzi LSB (Linux Standard Base), ne pro jednotlivou značku Linuxu. Software by měl pracovat všude stejně, pokud je testován a certifikován pro LSB.

Konkurence je dobrá

Proklamace, že je “příliš mnoho Linuxových distribucí” vyznívá naprázdno. Pokudbude existovat 200 různých Linuxových distribucí, tak jen proto, že bude dostatek vývojářů, kteří budou cítit potřebu vyvíjet je, a také uživatelůpoužívat je.

Linuxový trh je tak trochu jako automobilový, je na něm místa pro tolik výrobcůautomobilů, kolik trh unese. Obnáší to výrobce s celosvětovými ambicemi, automobilky se zaměřením na specializované trhy (regionální, exotické) apod. Navíc, mnoho lidí si rádo svoje auto ještě dodatečně doladí.

Nejdůležitější fakt je, že každé auto musí splňovat určité standardy a musíbýt certifikováno. Stejně tak jako Linux. Existuje zde několik hlavních obecných distribucí (Caldera, SuSE, Debian, Mandrake, Red Hat); jiné se specializují na konkrétní oblasti (Firewally, Clustery, Embedded…), dalšíjsou adaptovány na lokální jazyky (čínština, finština, thajština aj. ), atd. atd. Každá Linuxová verze je primárně určena pro specifickou potřebu – poptávku.Dokázali byste si přestavit svět jen s jednou značkou aut? Linuxové distribucevznikají a zanikají vlivem konkurence mezi jednotlivými značkami. Úspěch MandrakeLinuxu dokazuje, že je zde silná poptávka po distribuci, která usnadní používáníLinuxu.

Pozice firmy MandrakeSoft v United Linuxu

Firma MandrakeSoft chápe United Linux jako konsolidaci trhu, konkurenti jednodušespojí své produkty což bývá na trzích obvyklé. Je zřejmé, že se jednotlivé firmyv rámci United Linuxu budou odlišovat poskytováním rozdílných služeb pod svojí značkou, zaměřením se na určitý geografický region. Přejeme těmto novým firmám pod vlajkou United Linuxu hodně štěstí.

Domníváme se, že připojení se k United Linuxu by zničilo spousty specifik, kteréčiní Mandrake jedinečným a tolik populárním, jako např. naši snahu o snadnou instalaci a jednoduché používání. Z nedávných dotazování uživatelů vyplynulo,že seskupení čtyřech firem v United Linux je přijímáno hůře, než je současná pozice Mandraku ve světě Linuxu.

Proč by si tedy někdo zvolil Mandrake Linux, kdyby byl stejný jako ty ostatní, a navíc by měl nevýhodu, že by již nebyl svobodný tak, jako dříve?

Chtěli bychom zdůraznit, že Mandrake Linux je projekt Svobodného software. Zdrojové kódy jsou plně přístupné, každý se v reálném čase může podílet na jejich vývoji v Cookeru. Zdrojové kódy Mandrake Linuxu vždy byly, jsou a budouk dispozici bez nějakých omezen

3 komentáře

  1. sweet | 03.09.2002 | 16:56 | Odpovědět

    S názorem Mandrakesoft souhlasím, ale na druhou stranu je fakt, že výrobci hardware a software na Linux vysloveně kašlou. Když jsem si psal výrobci Canon o ovladače tiskárny pro Linux, tak se ani neobtěžovali mi cokoliv odpovědět. V práci kupujeme mnoho modelů tiskáren a jiných zařízení (cca 30 druhů), ale jen u jedné jediné UPS byly ovladače pro Linux. Můj názor je ten, že výrobce by měl ke každému zařízení dodat ovladače (nebo nějaký postup) pro všechny OS (drsné, ale neomezující uživatele).

  2. bibri | 03.09.2002 | 17:13 | Odpovědět

    Odpověď na komentář č. 1 :

    Bohuzel United Linux IMHO v podstate pristoupil na tlak takovych komercnich subjektu, ktere nechteji podporovat vsechno. Alespon tak se mi to jevi.

  3. WindowsUser | 21.01.2004 | 23:32 | Odpovědět

    HaHa 🙂 Proc by to delal ? Vyrobce cehokoliv chce predevsim vydelat penize. To, ze nejake smesne procento zakazniku chce neco, co by stalo penize, t.j. napr. drivery pro linux, nebo hodinky s vodotryskem, pro nej jeste prece neni duvod, aby to zacal delat … to je realita, at se nam to libi, nebo ne

Leave a comment

Sorry, you must be logged in to post a comment. Login