Přehledná správa disků s nástrojem DrakDisk v Mandriva Linuxu

ikona-diskdrakePořádek musí být, jak se říká. A v případě disků a paměťových zařízení to platí dvojnásob. Je mnoho možností, které se mohou u disku měnit. Od souborového systému, přes práva či zaznamenávání změn až nakonec po možnosti zálohování či pravidelných kontrol. V Mandriva Linuxu je možné toto vše nastavit na jediném místě – v Ovládacím centru Mandriva Linuxu s nástrojem DrakDisk. V článku si projdeme postupně vytvoření nového diskového oddílu, jeho přesunutí na jiný přípojný bod či změnu velikosti.

Nástroj pro správu disků, DrakDisk, spustíte v Ovládacím centru Mandriva Linuxu ikonou Spravovat diskové oddíly. První, co je nutné udělat, je akceptovat upozornění na zálohy. Diskové operace jsou totiž v některých případech nevratné a při neopatrném zacházení byste mohli přijít o všechna data, která na disku máte. Přesto není třeba žádných obav, DrakDisk před těmito operacemi ještě jednou upozorňuje.

DrakDisk je možné spustit i také z terminálu. Po přihlášení se jako superuživatel (root) se DrakDisk zavolá příkazem drakdisk.

Hlavní okno aplikace DrakDisk je přehledně rozděleno na několik polí. V levé části jsou barevně vidět jednotlivé diskové oddíly na každém fyzickém disku. Tyto jsou vypsány v záložkách nad barevným pruhem.

Jednotlivé fyzické disky jsou podle linuxové terminologie a zvyklostí pojmenovávány postupně sda, sdb, sdc… Jednotlivé diskové oddíly obsahují písmenné označení disku (sda) a následně číslo oddílu (1,5,6..). První oddíl prvního disku tedy bude sda1. První oddíl druhého disku sdb1.

Pod barevným pruhem, ve kterém jsou znázorněny diskové oddíly, jak jsme již říkali, jsou informace o právě vybraném oddílu. Místo v adresářovém stromě, kam se tento oddíl bude připojovat, název zařízení (ono sda1), typ souborového systému či jeho velikost a případně i stav. Pokud kliknete na libovolný oddíl (barevné místo), v pravé části se objeví tlačítka s volbami činností, které je možné s tímto oddílem provádět. Upozornil bych na tlačítko vše smazat, které smaže (po potvrzení) všechny diskové oddíly. Druhé významné tlačítko se nazývá Přepnout se do režimu ‘expert’. Odkryjí se tím další volby, ovšem pokročilého rázu. Je třeba také říci, že všechny operace s diskovými oddíly je nutné provádět s odpojenými oddíly.

Hlavní rozhraní aplikace DrakDisk

Hlavní rozhraní aplikace DrakDisk

Vytvoření diskového oddílu

Vytvoření nového oddílu v DrakDisku

Vytvoření nového oddílu v DrakDisku

Bílé místo na pruhu s vyznačenými diskovými oddíly značí místo, kde zatím žádný vytvořen nebyl. Pokud toto bílé místo označíte myší, tak se v informační části objeví detaily této části disku (velikost) a v pravé části bude jediné tlačítko vytvořit. Dialogové okno, jenž se objeví po stisknutí tohoto tlačítka, bude záviset na tom, zda-li jste v normálním režimu, či režimu expert. V tomto článku budeme až na výjimky předpokládat, že pracujete v normálním režimu. U každého nově vznikajícího oddílu jsou podstatné tři parametry. Velikost, jenž se nastavuje posuvným jezdcem, snad není třeba vysvětlovat. Druhý parametr je Souborový systém. V běžném módu jich DrakDisk nabízí 13, v expertním je to několikanásobně více. V praxi ovšem využijete jen několik. Z linuxových je to Ext3 a nový Ext4, Linux SWAP a pak souborové systémy pod patentem firmy Microsoft – FAT a NTFS. Obecně není vhodné používat souborové systémy NTFS a FAT v linuxovém prostředí — nepodporují linuxová práva k souborům, proto se tyto používají především na “flashkách” (FAT) či na oddílu, který je sdílen s uživateli OS Windows (R,C,[a-zA-Z]).

FAT souborový systém má řadu dalších nevýhod. Například maximální velikost souboru je omezena na 4GiB či možná ztráta dat. Na druhou stranu tento souborový systém je tak jednoduchý, že se používá na médiích typu flash USB paměti, diskety (pamětníci pamatují) či paměťové karty k fotoaparátům. Ovšem na pevném disku se již tento souborový systém vidí jen zřídka.

Přípojný bod je místo v adresářovém stromě, do kterého se bude tento oddíl připojovat. Na rozdíl od alternativního systému Windows nejsou v Linuxu žádné disky C:\, D:\, ale jeden kořenový adresář označovaný / (lomítko). K němu jsou další adresáře vnořeny s tím, že každý adresář může ležet na jiném diskovém oddílu.

Zde je vhodné napsat i něco o zadávání cest souborů. Jsou dva způsoby, jak napsat cestu k souboru či adresáři. První je tzv. relativní, tj. pokud pracujete v adresáři /home/uzivatel/, tak jednoduché tmp znamená totéž, co /home/uzivate/tmp. Druhý způsob, tzv. absolutní, jsem již napsal taktéž — první znak je lomítko, značící kořenový adresář a dále celá cesta. Nyní je jasné, že etc/fstab může být zcela odlišný soubor než /etc/fstab ! Velmi často začínající uživatelé na první lomítko zapomínají a nenapíší jej, čímž posléze vznikají zbytečné problémy.

Disk sda nově vytvořeným oddílem sda6

Disk sda nově vytvořeným oddílem sda6

Po potvrzení vytvoření tlačítkem OK se vám vytvoří nový oddíl na disku v patřičné barvě podle legendy. Nyní je třeba vytvořit na tomto definovaném místě nadefinovaný souborový systém. Toto se provede tlačítkem Formátovat. Je možné, že bude nutné restartovat počítač. Restart je nutný především v případě, že před formátováním disku byl na tomto oddíle jiný souborový systém či SWAP.

Je nutné napsat upozornění, že ukáže-li se výzva o nutnosti restartu počítače, tak po stisknutí OK bude počítač okamžitě restartován. Při psaní článku jsem tímto ‘omylem’ přišel o část článku… Nebude čas cokoli dalšího ukládat!

Smazání diskového oddílu

Smazání diskového oddílu se provádí opět jednoduše vybráním příslušné části na barevném vyznačení oddílů a následném stisknutí tlačítka Smazat. Na místě smazaného oddílu se objeví opět bílé pole — nealokovaná část disku — na které je možné opět vytvořit souborový systém, či do kterého je možné rozšířit přilehlé souborové systémy. Diskové operace jsou velice choulostivé záležitosti, můžete dokonce nenávratně  přijít o data, proto zde platí více než jinde úsloví “Dvakrát měř, jednou řež!”

Rozšíření diskového oddílu

Není možné zvětšit kapacitu fyzického disku. Bohužel. Ovšem je možné zvětšit diskový oddíl. Fyzický disk je možné rozdělit na několik diskových oddílů, které se následně chovají jako nezávislé disky — možné nastavit různé souborové systémy, různá práva. Jednotlivé diskové oddíly je možné zvětšovat/zmenšovat více-méně libovolně, jen s jedinou podmínkou: součet velikostí jednotlivých oddílů nemůže přesáhnout velikost celého disku. Pokud tedy chcete změnit velikost jednoho oddílu a máte-li za oddílem dostatek místa, poté stačí vybrat příslušný oddíl a použít tlačítko Změnit velikost. Je-li svazek (jak se diskovému oddílu také říká) připojený, je třeba jej odpojit. Poté již stačí navolit potřebnou velikost pomocí táhla a zapsat na disk.

Možnosti DrakDisku na existující diskový oddíl

Volby odpojeného disku

Volby odpojeného disku

  • Prohlížet — otevře výchozí souborový manager (Dolphine, Nautilus či Thunar v Xfce4) a je možné procházet tento diskový oddíl
  • Přípojný bod — o funkci přípojného bodu jsme již psali. Zde je možné tento nastavit, respektive změnit. Stojí za povšimnutí, že pokud se pokusíme připojit diskový oddíl do místa, kde již existuje vnořená adresářová struktura, DrakDisk nám nabídne překopírování těchto souborů na nový oddíl.
  • Změna velikosti — neboli Rozšíření diskového oddílu.
  • Formátovat — neboli znovu vytvořit souborový systém. Pozor, tímto definitivně příjdete o případné data, které by se na oddíle nacházely.
  • Připojit — opak Odpojení. Tímto tlačítkem řeknete systému, že s tímto oddílem může pracovat. Až do dalšího odpojení příjdete o většinu nastavení diskového oddílu.
  • Smazat

Rozšířené — expertní — možnosti DrakDisku

Pokročilé volby expertního režimu

Pokročilé volby expertního režimu

Na začátku článku jsme uvedli, že volby expertního režimu nebudeme uvažovat. Protože se ale jedná o značný potenciál v nastavení DrakDisku, podíváme se i na tyto volby. Po spuštění expertního režimu se značně rozšíří možnosti (resp. počet) tlačítek oproti normálnímu režimu. Nové volby oproti normálnímu režimu jsou možnost změny typu souborového systému. Pokud se tedy rozhodnete, že chcete používat Ext4 místo Ext3, stačí použít tlačítko Typ a změnit souborový systém. Je třeba napsat, že tímto přijdete o data, jenž se na svazku nachází. Nejpodstatnější je tlačítko Volby. Nabízí zde jednoduchým klikacím způsobem nastavení i velmi pokročilých voleb. Každá volba má u sebe nápovědu, co její zatržení způsobí. Mezi podstatné můžeme vybrat následující volby.

  • user — volba dovolí, aby i běžný uživatel mohl připojit disk z konzoly. Připojení disku bývá běžně plně v režii správce systému. Některé disky (například přenosný externí disk s fotkama) ovšem může chtít připojovat i běžný uživatel. Zde po nadefinování disku a přípojného místa stačí zatrhnout tuto volbu. Disk poté půjde jednoduše připojit a odpojit pomocí myši či v terminálu. Spolu s touto volbou se zatrhne několik dalších. Doporučuje se je obvykle nechat zatrženy.
  • usrquota a grpquota — v případě, že máte ‘zlobivé’ uživatele, či spravujete server, ke kterému přistupuje více lidí, je vhodné zavést tzv. diskové kvóty. Jedná se o omezení, které říká, kolik místa na disku má uživatel k dispozici. Více o kvótách si můžete přečíst například ve článku Petra Vojnara na serveru LinuxEXPRES.cz. Tento atribut neslouží k nastavení kvót, pouze k oznámení, že i vybraný oddíl se do kvóty počítá!

    DrakDisk - rozšířené možnosti svazku

    DrakDisk - rozšířené možnosti svazku

  • noauto — způsobí, že se daný svazek nebude připojovat při startu systému. Často se totiž čeká na svazek k připojení, zda-li se nenajde, což prodlužuje čas startu počítače. Ovšem také pozor na to, abyste tento atribut nedali některému systémovému svazku!
  • encrypted — silná zbraň proti zcizení dat. V případě, že používáte firemní (nebo policejní) notebook či flashku téměř nutnost. Nastaví zašifrování disku a tím znemožní čtení disku lidem, kteří neznají heslo.
  • nodev — na disku se nenacházejí žádné speciální či bloková zařízení na disku. Je vhodné zaškrtnout všude mimo oddíl, na kterém se nachází /dev/, nejčastěji tedy mimo kořenový oddíl / .

Připojení nového disku s existujícím souborovým systémem

Připojení nového disku do systému může probíhat dvěma způsoby. Buďto se jedná o přenosný disk typu flash paměťi, foťáku a podobně. Zde se doporučuje nechat tzv. ‘automount’ — o připojení takovéhoto zařízení se většinou stará grafické prostředí. Při zasunutí/zapnutí takovéhoto zařízení se objeví dialogové okno s výběrem činnosti. Toto chování je ovšem závislé na nastavení na vašem grafickém prostředí. Druhá možnost je připojení disku, jenž bude v počítači ‘nastálo’ či bude se připojovat vždy do jednoho místa. Pokud je na disku již souborový systém, stačí spustit DrakDisk, vybrat v záložkách správný disk, vybrat jednotlivé oddíly, zvolit a nastavit přístupový bod (případně upravit volbu user v Expertním režimu), potvrďte a disk je připraven.

Připojení disku s NTFS souborovým systémem

Zde připojení probíhá stejně, jen je třeba doinstalovat ovladač. Ten se nachází v balíčku jménem ntfs-3g Bez tohoto balíčku nebude možné na disk zapisovat, pouze z něj číst; a to ani jako uživatel root.

1 komentář

  1. Václav Kareš | 03.08.2009 | 14:07 | Odpovědět

    Používám MDV 2008.1. U pevného disku, jsem nastavil “noauto” a “user” – disk však musím připojovat stále jako Root. Lze docílit toho, abych disk mohl připojit jako běžný uživatel?

Leave a comment

Sorry, you must be logged in to post a comment. Login