Přinášíme rozhovor s prezidentem společnosti Mandriva, Arnaudem Laprévotem

Zajímá vás, kam se ubírá společnost Mandriva? Jaká je její strategie do budoucna? Přečtěte si první část rozhovoru s jejím prezidentem a předsedou řídícího výboru, Arnaudem Laprévotem.

Původní rozhovor vyšel v angličtině na portále Magnum.

Ahoj Arnaude, můžeš se představit?

Zdravím vás všechny. Jsem Arnaud Laprévote, zhruba před rokem, kdy se změnila struktura společnosti Mandriva, jsem se stal prezidentem a předsedou řídícího výboru Mandrivy. Řízení Mandrivy se změnilo, takže už není pozice CEO, ale pozice prezident výboru.

 

arnaud

Arnaud Laprévote

Strategie Mandrivy

Jaká je současná strategie Mandrivy?

Je poměrně jednoduchá, tedy alespoň doufám. Když se de facto podíváme na celou historii společnosti Mandriva, tak zjistíme, že po celou dobu jen přicházela o peníze. Což je popravdě pro společnost dost špatná zpráva. Jste-li společnost, musíte vydělávat peníze. Důvodem, proč je Mandriva ztrácela, je, že se nesoustředila na trh, konkrétně na linuxový trh. Jaký je tedy dnešní linuxový trh ve světě?

Alespoň pro mě je linuxový trh rozdělen na tři části.

První částí je trh s embeddovanými systémy, který hraje podstatnou roli. Nejlepším příkladem je operační systém Android. Historické důvody významu embeddovaných systémů pro Linux jsou celkem jednoduché. Pokud pracujete v průmyslu, chcete od svého softwaru dvě věci:

  • Plnou kontrolu, neboť pokud něco tvoříte, chcete to vylepšovat a přizpůsobovat k obrazu svému tak, jak jen je to možné. Plná kontrola znamená pouze jednu věc: musíte mít zdrojové kódy. Open source nebo ne, ale je zřejmé, že s open source máte plnou kontrolu nad zdrojovými kódy.
  • Zajímavá cena. Ve světě embeddovaných zařízení rozdíl mezi jedním a deseti centy něco znamená. A pokud to můžete mít zadarmo, protože vlastníte tým šikovných inženýrů, je to lepší.

Druhou část linuxového trhu představují výpočetní stanice s vysokým výkonem. Rozumějte, všechny ty clustery pro vývoj aut, letadel a všech těchto věcí, dělají velmi složité, komplexní výpočty. Jak asi víte, Linux má na tomto trhu skoro monopol, však přes 95 % všech počítačů z pěti set těch nejvýkonnějších pracuje právě s tímto operačním systémem.

A konečně trh se servery. Samozřejmě máme velké množství příkladů společností, které se zabývají serverovým trhem. Distribuce jako Red Hat Enterprise Linux a nebo Novell/SuSE si také nevedou zrovna špatně. Dřív zde býval MySQL, než byl odkoupen (prvně společností Sun a poté Oracle), nebo Websphare. Některé distribuce/edice jsou v podstatě přebalený open-source software plus pár rozšíření atd.

Ačkoli má Mandriva serverový produkt, nesoustředila se na serverový trh, ať už z inženýrského úhlu pohledu nebo marketingového. Takže v tuto chvíli je podstatné zaměřit se na distribuci serverů ve vyvinutých zemích a tamní trh.

Od svých počátků byla firma Mandriva zaměřena na trh s linuxovými desktopy. Byla to dobrá myšlenka v době, kdy firma vznikla, a dobrá myšlenka je to stále. Desktopové distribuce jsou zajímavé. Před dvanácti, patnácti lety jsme doufali, že by se z Linuxu mohl stát majoritní desktopový operační systém. Bohužel se tomu tak nestalo — ve Francii, v Evropě, v USA a ani v Africe tomu tak alespoň zatím není. Na světě je pouze jedna země, ve které existuje reálný trh s linuxovými desktopy. V Brazílii je však Mandriva významnou společností. Máme tam dvacet tři zaměstnanců, kteří pracují na desktopové distribuci a poskytují služby vývojářům PC s OEM verzí Mandriva Linuxu. V Brazílii bude asi milion počítačů s Mandriva Linuxem, mířících do škol. Takže zde se jedná o používanou distribuci.

Naše současná strategie je velmi jednoduchá: ve vyvinutých zemích se soustředíme na servery a profesionální software. Naše týmy, ty ve Francii, nyní pracují na výborném projektu — MES. Co děláme a o co se pokoušíme, je ergonomický server: server, který bude jednoduché nastavit, který bude jednoduché používat a který bude jednoduché spravovat. Server, kde bude jednoduché nastavit komplexní software a spravovat jej.

Dále do Brazílie (a dalších rozvojových zemí) prodáváme řešení na desktopy. Samozřejmě že je můžeme prodávat i v rozvinutých zemích, ale je to otázka trhu, otázka peněz, které na tom můžeme vydělat. V oblasti desktopu tam toho můžeme udělat více než v rozvinutých zemích.

Z pohledu inovace vyvíjíme (nebo se o to snažíme) desktop s klíčovými novinkami, které usnadní jeho používání. Vše je založeno na dvou prvcích:

  • Nejprve se zaměřujeme na prostředí KDE.
  • Tím druhým prvkem je naše silná víra v další inovace, převážně provázaných na synchronizaci dat a sémantické technologie.

Takže tvoříme desktop, který bude tyto technologie nejen využívat, ale bude je lépe integrovat do různých aplikací. A právě tato lepší integrace povede k jednoduššímu používání desktopu. V Brazílii se zaměřujeme na vývoj desktopové distribuce, protože právě v těchto zemích se většinou Mandriva Linux používá a prodává jako OEM. Myslíme, že právě toto je prostor pro lidi, kteří ví, co a proč dělají. Jak jsem říkal, je to opravdu jednoduché.

Ze stejného důvodu je serverová verze vyvíjena v Evropě. Evropští vývojáři pokračují v inovacích jako kolegové v desktopové distribuci, jako jsou technologie sémantických technologií, ale přesto bude desktopová distribuce vyvíjena v Brazílii a vývojových zemích.

Ještě je zde třetí aspekt naší strategie, na které právě teď pracujeme. Podívejte se na historii například počítačové firmy Apple. Firma přežila svá velmi špatná období jen díky tomu, že existovali uživatelé ochotní jíst těstoviny ke každému jídlu jen proto, aby mohli mít doma počítač Apple. Opravdu tvrdé jádro skalních uživatelů — pro Apple to byla pouze mediální a komunikační záležitost. My věříme, že pro Linux jsou zde podobné trhy. Minimálně dva.

Prvním z nich je vzdělávání. Učitelé většinou zřejmě nejsou vědci a ani počítačoví inženýři… tedy alespoň většina z nich. A naopak, jak víme, tak počítačoví vědci, softwaroví inženýři jsou nejnespolečenštější tvorové na světě. To tedy alespoň teoreticky znamená, že učitelé a programátoři nebo softwaroví inženýři si nemají navzájem moc co říci. Ovšem na poli otevřeného softwaru a Linuxu mají jedno velmi silné společné téma — sdílení znalostí. Ano, otevřený software je opravdu sdílení znalostí. Popravdě, software je pouze jistý druh vědomosti či znalosti a právě šíření vědomostí je denním chlebem učitelů. A to je právě důvod tak silného propojení mezi vzděláváním a otevřeným softwarem. Učitelé a profesoři jsou s to si vše naprogramovat sami. Nemají mnoho peněz, zato jsou velmi chytří, takže si vše udělají po svém a pro všechny. A tak je to správně, je to správná cesta pro otevřený software. Tak to funguje, ale někdy, když potřebujete do průmyslu nasadit Linux, musíte mít za sebou lidi z průmyslového odvětví. A v našem případě jsme přesvědčeni, že Mandriva může být velmi prospěšná pro ministerstva nebo vzdělávací organizace, pokud chtějí mít hotový a stabilní produkt, takže právě vyvíjíme produkty určené na trh se vzděláním.

A nyní se to dokonce stalo realitou, protože jsme my, Mandriva, vyhráli výběrové řízení na vybavení školních počítačových učeben právě v Brazílii. Tento tendr jsme vyhráli přes Positivo — díky spojení Intelu a Mandrivy je v Brazílii největší poskytovatel OEM řešení. Celkem se jedná o osm set tisíc počítačů nainstalovaných v brazilských školách — což je ohromné číslo. Jsme tedy významným hráčem a chceme si tuto pozici udržet.

Takže stručně:

  • Z komerčního pohledu: desktopová řešení v rozvojových zemích, servery v rozvinutých zemích a vzdělávání pro všechny.
  • Z pohledu otevřeného softwaru, komunity, z pohledu sdílení znalostí bude všechno otevřené a svobodné pro všechny a navždy.

Jak pracuje tým Mandrivy?

Je to velmi jednoduché, protože pracujeme jednoduše. Máme dva týmy, jeden je v Brazílii, druhý ve Francii a konečně silně spolupracujeme s ruskou společností RosaLab. Tyto tři týmy jsou vzájemně nezávislé a používají open-source infrastrukturu pro spolupráci — verzovací nástroje, forge a další. Tímto koordinujeme spolupráci — používáme OSS model, kterým spolupracujeme v týmu, po světě; je užitečný a použitelný i při práci s partnery Mandrivy z průmyslové oblasti.

Jaký je vztah mezi firmou Mandriva a RosaLab?

Jednoduchý. RosaLab je nová společnost, která vznikla asi před sedmi měsíci, a nabízí upravenou distribuci pro Rusko. Protože potřebují být zcela samostatní, vybudovali si vlastní infrastrukturu, vlastní nástroje a vybavení pro tvorbu médií. RosaLab vychází ve svých produktech z produktů Mandrivy. Máme několik společných vývojářů — v Mandrivě a RosaLabu; takže vzájemné vztahy jsou velmi dobré.

Můžeš prozradit trochu víc o najímání vývojářů a o investicích?

Stále nabíráme a najímáme lidi jak ve Francii, tak v Brazílii – a koneckonců všude po světě na různé pozice a s různou kvalifikací. Nabírání lidí zabere poměrně dost času, protože chceme mít pouze velmi, velmi dobré zaměstnance s dobrými myšlenkami, s výbornými znalostmi, mající velké množství zkušeností. Stále máme otevřené pozice — některé v Brazílii, jiné ve Francii. Například stále hledáme někoho, kdo by pracoval na systému Pulse.

Pulse je náš přední nástroj pro správu softwaru/hardwaru, plně v otevřeném kódu. Právě teď hledáme vývojáře, který by na Pulse pracoval a rozšířil tak náš tým. A také hledáme dva nové inženýry pro práci na MES5: jednoho specialistu na zabezpečení a kvalitu, druhého specialistu na věci spojené se serverovými službami. Takže stále nabíráme lidi a budeme v tom pokračovat. Protože zrovna v tuto chvíli má náš tým nakročeno správným směrem a aby tento směr udržel, musíme udržet dostatek dynamiky týmu a vývoje.

Máme dobré vyhlídky v Brazílii i ve Francii a také v Rusku. A právě teď se snažíme změnit všechny tyto příležitosti v hmatatelné výsledky.

Druhá část rozhovoru: Arnaud Laprévote, prezident společnosti Mandriva, v druhé části rozhovoru naznačí, kam společnost směřuje

Žádné komentáře

Leave a comment

Sorry, you must be logged in to post a comment. Login