Vypalování multisession

Před časem jsem řešil otázku vypalování multisession v MDK. Chvíli mi trvalo, než jsem objevil správný postup, a tak se s Vámi rád podělím o své zkušenosti. Snad to někomu pomůže a ušetří práci. Nebudu zde popisovat zprovoznění vypalovačky pod Linuxem. Na internetu je dostatek návodů.

Nejprve je nutné, abyste měli naistalované programy cdrecord a mkisofs. Jsou to programy pro vypalování v příkazové řádce. Existují i grafické nádstavby výše zmíněných programů. Nemám s nimi ale dobré zkušenosti. Při pokusu o vypálení multisession spadly. Nejlepší mi připadá xcdroast. Neumí ale multissesion. Nakonec jsem zjistil, že vypalování v příkazové řádce je spolehlivější a flexibilnější.

Zálohuji asi 10 MB zkomprimované soubory s DOSovským učetnictvím na Samba server. Soubory jsou pojmenovány podle data zálohy.Takže mám například v adresáři /home/blade/zaloha_ucto adresáře /8_9_2002, /10_9_2002 a /13_9_2002 obsahující stejnojmené soubory 8_9_2002.zip, 10_9_2002.zip a 13_9_2002.zip.

Nejprve si programem mkisofs vytvoříme image souboru:

mkisofs -J -l -r -o /home/blade/image.iso /home/blade/data/zaloha_Ucto/8_9_2002

Tím jsme vytvořili v adresáři /home/blade soubor image.iso s obrazem adresáře /8_9_2002.

Nyní tento image vypálíme:

cdrecord -v speed=8 -multi -data dev=0,0,0 /home/blade/image.iso

Nezapomeňte na přepínač -multi, který říká, že budeme pálit multisession.

Nyní máme na cd vypálený soubor 8_9_2002.zip. Budeme k němu chtít připálit další dva soubory. Musíme ale napřed znát, kde se nachází začátek a konec první session. Použijeme příkaz:

cdrecord -v -msinfo dev=0,0,0

Příkaz nám vypíše kromě jiných informací i dvě čísla (např. 50070,61462), udávající začátek a konec session. Ta využijeme v příkazu mkisofs abychom mohli vytvořit další image.

mkisofs -J -l -r -o /home/blade/image2.iso -M /dev/scd0 -C 50070,61462 /home/blade/data/zaloha_Ucto/10_9_2002

Tím vytvoříme image adresáře 10_9_2002. Pozor, abyste tento image nepojmenovali stejně jako předchozí, pokud bude ve stejném adresáři.

Nyní nám zbývá už jen soubor připálit na CD.

cdrecord -v speed=8 -multi -data dev=0,0,0 /home/blade/image2.iso

Stejným způsobem pak pokračujeme v připalování dalších souborů. Nejprve zjistíme začátek a konec session.Ten předáme mkisofs a vytvoříme image, který pak vypálíme na CD. Celý tento postup se dá zjednodušit pomocí scriptu v některém z jazyků.

Nerozebíral jsem zde volby jednotlivých přepínačů příkazů cdrecord a mkisofs. Ty velice jednoduše zjistíte z manuálových stránek.

4 komentáře

  1. bibri | 19.09.2002 | 20:29 | Odpovědět

    S tim komfortem souhlasim, k prikazove radce jsem presel vicemene nechtene ale uz u ni asi zustanu. Je to mnohem rychlejsi nez nekde neco klikat, zvlaste kdyz pouzivam porad ty same prikazy a hledam je v bash history pomoci CTRL+R 🙂

  2. barinap | 19.09.2002 | 23:21 | Odpovědět

    Odpověď na komentář č. 2 :

    Mate pravdu.Omlouvam se.Opravim to.

    volba -r: použije se rozšíření Rock Ridge, tato volba nastaví přístupová práva na obrazu CD rozumným způsobem: UID (ID vlastníka) a GID (ID skupiny) bude u všech souborů nastaveno na 0, pro všechny soubory bude nastaveno právo na čtení a u všech souborů budou zrušeny setuid / setgid příznaky, pokud byly nastaveny apod. Pokud bychom skutečně chtěli zachovat nastavení přístupová práva tak, jak jsou nastaveny v původním adresářovém stromu, použijeme volbu -R (velké R).

  3. cronin | 20.09.2002 | 10:30 | Odpovědět

    Vdaka za vysvetlenie rozdielu medzi -R a -r.

    V suvislosti s programom cdrecord by som rad upozornil na (podla mna) dolezity prepinac fs=hodnota, kde hodnota je velkost vyrovnavacej pamate RAM, ktora sa pouzuije na kesovanie dat pred odoslanim na napalovacku. Tato hodnota je defaultne 4MB, co je pri dnesnych rychlych napalovackach nedostatocne. Staci ak sa na kratky cas zvysi zatazenie pocitaca a disk “prestane stihat”. Preto je vhodne vhodne tuto hodnotu zvysit v prikaze cdrecord pouzitim volby napr. fs=32m.

    A teraz jedna vlastna skusenost. Viackrat sa mi stalo (nastastie vzdy pri pouziti RW media), ze som namiesto napr. fs=16m napisal fs=16 bez multiprikatora “m”, cim som nastavil cache na 16 bajtov. Vysledok sa dostavil okamzite: odpalene CD hned po zaciatku napalovania. Preto ak tento parameter pouzijete, vzdy si radsej pred stlacenim Enter-u cely prikaz skontrolujte. A vlastne: skontrolujte si ho vzdy.

    Autor clanku dalej pouzil prepinac -data ktory udava, ze sa bude napalovat datova stopa. Tento parameter je defaultny, nie je potrebne ho udavat. Uvedenie samozrejme nie je na skodu; skor naopak – pouzivatel nim jasne da najavo ze si je isty tym, co robi.

  4. Jiri | 23.09.2002 | 09:18 | Odpovědět

    Odpověď na komentář č. 1 :

    Prikazova radka je fajn. Vetsinou palim takto:

    mkisofs -jcharset=iso8859-2 -r -l -V “jmeno_disku” -o obraz.iso adresar_se_soubory_k_palbe

    cdrecord -v -speed=8 dev=0,0,0 obraz.iso

    Pro graficke programy ale mluvi jedna vec a to je snadne pretahovani souboru k vypalbe pomoci mysi do seznamu, pricemz Vam to ukazuje kolik mista na CDcku bude obsazeno. To zadny radkovy program neumi. Navic je tu take to bezproblemove zarazovani souboru, ktere se povaluji kdekoliv po disku, cili nemusi byt ve stejnem adresari.

Leave a comment

Sorry, you must be logged in to post a comment. Login